Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý sejde v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzka, o kterou Babiš požádal, se bude týkat sporu kolem jmenování nového ministra kultury. S prezidentem se sejde také předseda Pirátů Ivan Bartoš, ten o setkání žádal už na začátku července. Hlavy státu se chce zeptat, zda by po případných předčasných volbách byl pověřen sestavováním vlády jedinec s většinovou podporou Poslanecké sněmovny. Zeman však již v minulosti proklamoval, že by touto pravomocí pověřil znovu Babiše. V Lánech by měl být přijat i předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu oznámil, že Zeman do čela resortu kultury, kvůli nedostatečným kompetencím nejmenuje kandidáta ČSSD Michala Šmardu. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček oznámil, že ČSSD na jmenování Šmardy bude trvat. Ve čtvrteční anketě pro média se na tom shodla také většina regionálních představitelů strany. Od konce července ministerstvo kultury dočasně vede ekonomický náměstek René Schreier.

Americký prezident Donald Trump údajně zvažuje nákup Grónska, píše o tom americký list The Wall Street Journal (WSJ). Trump se měl při různých neformálních příležitostech ptát svých poradců, zda by bylo možné největší ostrov světa koupit. Na Grónsku, které je samosprávným územím Dánského království, ho prý zaujaly tamní bohaté zdroje nerostných surovin a geopolitický význam. Podle WSJ prezidenta v jeho plánu někteří blízcí lidé podporují, ale jíní jej považují za bláznivou chiméru vzdálenou realitě. Není však jasné, jak moc je prezident odhodlán plánu dostát. Bývalý dánský premiér Lars Lökke Rasmussen jeho záměr označil za opožděný aprílový žert

Grónsko má pro Spojené státy bezpečnostní význam, jak poznamenává WSJ. Letitá dohoda mezi Dánskem a USA dává Washingtonu právo neomezené využívat leteckou základnu v Thule, která leží na grónském území. Spojené státy také blokují zájmy jiných mocností v Grónsku, zejména ty čínské. USA chtěla odkoupit Grónsko už v roce 1947 za vlády Harryho S. Trumana, za ostrov tehdy bylo Dánsku nabídnuto sto milionů dolarů.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář pravděpodobně bude muset vrátit dotaci 1,4 milionu korun, informoval o tom deník MF DNES a server iDNES.cz. Firma, kterou Mynář v minulosti spoluvlastnil, dostala peníze na zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě na Hodonínsku. Dotovaná sněžná děla ale již pět let stojí v nefunkčním areálu. Ski areál v Nové Lhotě se nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Její vedení zakázalo vybudování nádrže na umělé zasněžování, kvůli dlouhodobému nedostatku vody v chráněné zóně. Firma si i přesto dotace ponechala. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), tak zahájil řízení o vrácení peněz. Fond bude vymáhat 1,2 milionu korun, které měly sloužit ke stavbě nádrže a 200 tisíc korun za osvětlení svahu. Kancléř Mynář se k celé situaci odmítl vyjádřit.

Problémy s dotacemi má i Mynářova firma Clever Management, která v minulosti obdržela šest milionů korun na stavbu penzionu. Organizace Transparency International podala kvůli této dotaci na Mynáře trestní oznámení. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava požádal policii o prověření této dotace, jak ve čtvrtek napsal server Seznam Zprávy.

Česká republika od 1. září zruší své velvyslanectví v Libyi, vzkázalo dnes Ministerstvo zahraničí vládě. Ambasáda z bezpečnostních důvodů pracovala z Tuniska už od dubna 2015. Agendu úřadu teď české velvyslanectví v Tunisku převezme natrvalo.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy vypuklo povstání proti diktátorovi Muammaru Kaddáfímu. Ani po jeho svržení se však v zemi nepodařilo nastolit stabilitu. V roce 2014 se bezpečnostní situace znovu zhoršila, což si vynutilo i evakuaci české ambasády v Tripolisu. Křehký mír naposledy přerušil polní maršál Chalífa Haftar, když v dubnu se svými bojovníky vytáhnul obsadit hlavní město.

„Situace v Libyi se nijak nezlepšila a poslední vývoj nenaznačuje, že by se na negativním trendu mělo cokoli měnit. Pravděpodobnost fyzického návratu českého velvyslanectví do libyjské metropole je v dohledné budoucnosti minimální,“ uvádí ministerstvo zahraničí v materiálu s tím, že pokračování současného modelu nepovažuje za smysluplné. Velvyslanectví v Tunisku chce ministerstvo zahraniční personálně posílit a peníze ušetřené po zrušení mise v Libyi chce využít na jiných zastupitelských úřadech.

Za posledních 24 hodin zemřelo při přestřelkách v Kašmíru šest vojaků - pět indických a jeden pákistánský. Ve čtvrtek podle pákistánské armády Indové zastřelili tři vojáky a dva civilisty. Rostoucí napětí mezi zeměmi v pátek projedná také Rada bezpečnosti OSN. Žádost o projednání podal Pákistán společně s Čínou kvůli zásahům Indie do oblasti, uvádí agentura AP. Podle činitelů OSN jde o první zasedání kvůli Kašmíru od devadesátých let.

Oblast Kašmíru Pákistán a Indie dlouhodobě sdílejí a občasně bojují o nadvládu nad územím. Indie však nedávno ve své části provedla zásadní správní změnu v neprospěch místního obyvatelstva. Odebrala Kašmíru autonomní status, rozdělila jej na dvě teritoria a poslala tam vojenské posily. Aby předešlo protestům, zavedlo Dillí mimořádná bezpečnostní opatření, jako zákaz vycházení či úplné vypnutí komunikačních služeb. V platnosti jsou už dvanáct dní.

Nová studie publikovaná odborným měsíčníkem The Lancet Child & Adolescent Health poukázala na to, že teenageři kvůli sociálním sítím zanedbávají spánek a jiné fyzické aktivity. Častěji se také setkávají s šikanou. Výzkumníci zpovídali deset tisíc anglických dětí ve věku od 13 do 16 let, zajímalo je kolikrát denně používají platformy jako Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter a Snapchat. Během studie vyšlo najevo, že pobyt na sítích má větší vliv na dívky, jelikož více trpěly nedostatkem pohybu a spánku, častěji také musely čelit kyberšikaně. U chlapců se tento vztah prokázal jen v malé míře.

„Naše výsledky naznačují, že sociální sítě nemusí být samy o sobě škodlivé,“ uvedl spoluautor výzkumu Russell Viner, jehož citovala americká stanice CNN. Teenageři jsou ale kvůli častému používání sítí ve větší míře vystaveni negativním zkušenostem a dochází u nich k omezení aktivit, které mají pozitivní vliv duševní pohodu. Podle vyučujícího klinické psychologie na univerzitě v Surrey Boba Pattona nemusí být omezování sítí ve snaze zlepšit psychickou pohodu dítěte účinné, lepší je u něj budovat jiné zájmy a odolnost vůči kyberšikaně.