0:00
0:00
Informační servis10. 7. 20197 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Astronaut

Semín do Rady ČTK neprošel, bude vyhlášena nová volba

Akce iniciativy D.O.S.T. - Michal Semín Autor: Profimedia, Borgis

Poslanci ve středu nezvolili žádného z kandidátů jak do Rady ČTK, tak na post zástupce veřejné ochránkyně práv. Co se týče Rady ČTK, jsou stále neobsazena dvě místa. Nejblíž zvolení byli kandidát Babišova ANO David Soukup a kandidát lidovců a Pirátů Josef Šlerka. Michal Semín, kterého do boje vyslal Tomio Okamura a který kvůli svým konzervativním názorům budil nejvíc vášní, získal jen 39 hlasů. Nepodpořili jej tedy podle všeho poslanci ANO. Potřebných 92 hlasů v každém případě nezískal nikdo; volba končí a bude vyhlášena nová. Do té doby bude Rada ČTK, která dohlíží na činnost nejdůležitější tuzemské tiskové agentury, nekompletní.

Bez svého zástupce bude dál pracovat i ombudsmanka Anna Šabatová. Poslanci napodruhé nezvolili jejího zástupce, jímž do dubna byl nominant ČSSD Stanislav Křeček. O funkci se ucházel znovu, ale výrazně prohrál s Markétou Seluckou, někdejší děkankou brněnské právnické fakulty. Získal třicet osm hlasů, Selucká šedesát jedna. Podobně tomu bylo v březnu při první volbě. Ani zde to však to nestačilo a volba se uskuteční znovu. Prezident Zeman a Senát do ní opět vyšlou po dvou svých kandidátech.

Nová řecká vláda: Nejdřív snížíme daně

Kyriakos Mitsotakis Autor: REUTERS

Nový řecký kabinet pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise zasedl poprvé od vítězství jeho pravicové strany Nová demokracie v předčasných volbách. Ty po neúspěchu v eurovolbách vyhlásil dosavadní premiér Alexis Tsipras - a jeho levicová Syriza, která se vlády ujala v dobách nejhlubší řecké krize, jíž zemi provedla, je s velkým rozdílem prohrála.

Nová demokracie získala nadpoloviční většinu mandátů a může tedy vládnout sama. Prvním krokem nové vlády bude snižování daní - především daní z příjmů fyzických osob i firem. Mezi úkoly a instrukcemi, které premiér svým ministrům zadal, je také zákaz zaměstnávání blízkých příbuzných na úřadech či zákaz vykonávat jakoukoliv jinou výdělečnou činnost. Deník The Wall Street Journal ještě před volbami napsal, že v případě výhry opozice se Řecko stane první evropskou zemí, která se vrátí k tradičním politickým stranám. Tsiprasovi se nepodařilo zlepšit sociální postavení Řeků po úsporných programech, které měly vyvést zemi z krize. Vaz mu srazila i dohoda s Makedonií o názvu této sousední země.

Britský velvyslanec, který kritizoval Trumpa, rezignoval

Kim Darroch Autor: AP/ČTK, Sait Serkan Gurbuz

Britský velvyslanec v USA Kim Darroch rezignuje na svůj post. Na veřejnost unikly depeše, ve kterých se kriticky zmiňoval o americkém prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho vládě. Dokumenty uveřejnil britský nedělník Maill on Sunday. Darroch se mimo jiné o Trumpovi vyjádřil jako o nestabilním a neschopném, zmínil také, že nevěří ve zlepšení jeho vlády. Trump poté na uniklé depeše reagoval na svém Twitteru, kde Darrocha označil za „šíleného“ a „velice hloupého člověka“. „Od úniku oficiálních dokumentů z ambasády tu bylo hodně spekulací kolem mojí pozice a setrvání ve funkci velvyslance. Současná situace pro mě činí nemožným dál fungovat ve funkci způsobem, jakým bych si přál,“ napsal Darroch v rezignačním dopise. Velvyslanec měl svůj mandát završit v roce 2020.

Za Darrocha se přitom postavila britská premiérka Theresa May i bývalý britský velvyslanec v Libanonu Tom Fletcher. „Skuteční vůdci vědí, že povinností diplomatů je podávat upřímné informace. Pro prezidenta je nepřijatelné, aby takovým způsobem otevřeně útočil na velvyslance spojenecké země,“ uvedl. Média spojují Darrochovo rozhodnutí o odchodu s úterním vyjádřením Borise Johnsona. Kandidát na britského premiéra totiž v televizním duelu odmítl sdělit, zda by ho jako předseda vlády ponechal na postu velvyslance. Šéf diplomacie Jeremy Hunt - Johnsonův na post lídra Konzervativní strany, a tím pádem i britského premiéra – naopak Trumpovu reakci kritizoval a slíbil, že Darrocha udrží v úřadu do konce roku.

Důchody zřejmě příští rok stoupnou o 900 korun

Sněmovna; ilustrační foto Autor: Milan Jaroš

Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Poslanecké pozměňovací návrhy, které se týkaly dalšího zvýšení nejnižších penzí nebo důchodů matek, dolní komora odmítla. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun.

Sněmovna hlasy všech svých přítomných členů také zrychleně už v úvodním kole schválila poslaneckou novelu insolvenčního zákona, Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Pokud projde, lidé s dluhy z dětství zřejmě dostanou šanci na oddlužení ve zvýhodněném režimu; teď se vztahuje jen na seniory a postižené. Peněžitých závazků by se mohli zbavit za tři roky, pokud budou plnit podmínky oddlužení.

Evropská komise předpovídá růst české ekonomiky o 2,6 procenta

Prostor před vchodem do bruselského parlamentu; ilustrační foto Autor: Milan Jaroš

Evropská komise zveřejnila nejnovější hospodářskou prognózu pro unijní státy. Česká ekonomika podle komisařů tento rok poroste (měřeno hrubým domácím produktem) o 2,6 procenta, v příštím roce je odhad prakticky identický.  EK připoměnla, že loni ekonomika znovu silně rostla. Pomohly jí hlavně vysoké investice a solidní spotřeba domácností, zahraniční obchod však měl negativní dopad na HDP. Hlavním tahounem ekonomického růstu zřejmě zůstane domácí spotřeba. Ta by měla nadále těžit z růstu mezd a penzí a důvěry spotřebitelů. Růst investic se má po loňském prudkém zvýšení normalizovat. Kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly by však mohly být prioritou pro firmy investice do automatizace.

Unijní průměr má být 1,4 procenta a eurozóna má hospodářsky růst o dvě desetiny pomaleji. Obecně platí, že východní “nové” země Unie rostou rychleji než unijní Západ. Mezi nejrychleji rostoucí státy patří Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Ze západu Unie se jim může rovnat jen Irsko a maličká Malta, jejíž ekonomice se daří ze všech nejlépe. Naopak na konci žebříčku je stagnující Itálie a Německo s půlprocentním předpokládaným růstem. Výhled na rok 2020 je podobný, jen celkově mírně optimističtější.

Volkswagen ukončil výrobu Brouka

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

V mexické Pueble se ve středu vyrobil poslední model Volkswagenu Brouk. Automobilka tak po osmdesáti letech zastavuje výrobu ikonického vozu. Poslední Brouk z edice New Beetle o 5961 kusech poputuje rovnou do muzea Volkswagenu. Ferdinand Porsche se při navrhování vozu inspiroval českým automobilem Tatra T97 od konstruktéra Hanse Ledwinky. Brouk se začal vyrábět v Německu roce 1938. Za války měl být lidovým vozem, ale nakonec se stal hlavně symbolem poválečné ekonomické obrody Německa. Následně bodoval i na americkém trhu, byl představen v roce 1949 na všeobecné výstavě v New Yorku; kultovní pojmenování Brouk dali  autu právě američtí novináři. Postupně se pak proslavil na celém světě jako designová ikona i sociální a popkulturní symbol.

Šedesát let po vzniku, v roce 1998 se začala vyrábět nová verze vozu zvaná New Beetle, již si oblíbily především ženy. V roce 2012 pak Brouk pozbyl oblých tvarů a měl prostornější kufr, v prvním roce prodeje se ve Státech prodalo téměř třicet tisíc aut. Automobilka se nyní chce zaměřit na výrobu elektromobilů - po prázdninách představí první velkosériově vyráběný elektromobil Volkswagen ID.3. A právě elektromobily by se prý měly stát novým symbolem VW.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články