Informační servis

Pro sociální demokracii by bylo nepřijatelné zvolení kandidáta hnutí Svoboda a přímá demokracie Michala Semína do Rady ČTK hlasy hnutí ANO. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že pokud by si koaliční partneři nemohli věřit v takto zásadních hlasováních, nemělo by smysl ve vládní spolupráci pokračovat. Hlasování ve sněmovně budou předmětem úterní koaliční rady. Podle premiéra a šéfa hnutí Andreje Babiše (ANO) kandidáta SPD Semína do Rady ČTK nevolilo a volit nebude. Informaci o předchozí podpoře Semína ze strany jeho hnutí za nesmysl. „Šéf našeho poslaneckého klubu pan (Jaroslav) Faltýnek mě o víkendu o všem informoval. A to včetně toho, že hnutí ANO nemělo žádný pokyn ho volit a nebude ho volit ani teď. Přesto se o tom budu chtít s našimi poslanci ještě pobavit na klubu,“ dodal premiér.

Sněmovna na počátku června nezvolila žádného z kandidátů na dvě místa v Radě ČTK, která se uvolní 20. června. Ke zvolení bylo nutných 89 hlasů. Semín jich získal 83. Do druhého kola volby kromě něj postoupili také zastupitel hnutí ANO v Praze 3 David Soukup s 82 hlasy, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka nominovaný piráty a lidovci se 72 hlasy a bývalý předseda rady Tomáš Mrázek navržený ODS s 36 hlasy.  Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury.

Nová strana bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisky, kterého v sobotu vystřídala v úřadě Zuzana Čaputová, nebude stranou jednoho člověka, ale týmem, který má být tím nejlepším pro Slovensko. „Před pár měsíci jsem oznámil, že až skončím jako prezident, představím novou politickou stranu. Strana Za ľudí (Za lidi) není strana jednoho člověka, ale je nejlepším týmem pro Slovensko a dnes tu představuji jeho jádro,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci. „Jsme rozzlobení, jsme zklamaní, ale víme, co je potřeba udělat.“

S programem nové strany mu pomáhá bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Kiska ho chce představit až na zářijovém sněmu, už v pondělí ale vyjmenoval hlavní témata, na která se bude partaj soustředit. Za prioritu označil kvalitní a dostupné zdravotnictví pro každého. Zlepšit chce také stav školství a životního prostředí, problém vidí například v masovém kácení stromů nebo používání jednorázových plastů. „Potřebujeme dostat do politiky schopné lidi. Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem,“ dodal Kiska. Podle červnového průzkumu agentury Focus by Kiskovu stranu volilo 6,2 procenta lidí.

Írán za 10 dní překročí limit obohaceného uranu, jejž stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát. Oznámil to v pondělí mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii a dodal, že Írán začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl začít vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily USA jako jeden ze signatářů, a obnovily protiíránské sankce, jež závažným způsobem poškozují íránskou ekonomiku. V květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí.

Podle mluvčího Írán přestane při obohacování řídit dohodou a zvýší úroveň obohacování nad limit, jímž jsou 3,67 procenta. Írán potřebuje podle jeho slov uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro teheránský výzkumný reaktor. Úroveň obohacování dohoda Íránu snížila, aby se vyloučila možnost, že bude mít Írán uran obohacený na úroveň potřebnou pro výrobu zbraní. Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů a útoků na tankery v oblasti Perského zálivu. USA z nich obvinily Írán, od května bylo napadeno šest lodí. Írán vinu odmítá. O situaci v pondělí jednají také ministři zahraničí EU. Názor k útokům chtějí zaujmout, až získají více informací.

Opavská společnost FAU vyhrála v pondělí čtyři z pěti podaných žalob proti finanční a celní správě. Pátou žalobu soud neposuzoval, dospěl k závěru, že se výsledku může společnost FAU domoci v řízení přímo vůči Celní správě. FAU skončila v roce 2016, když na celní finanční správa uvalili zajišťovací příkazy. Vinily ji jednak z nedoplatku daní a také údajně měla ručit za svého dodavatele, který neodvedl státu DPH. Už minulý týden Krajský soud v Brně rozhodl, že za dluh dodavatelské společnosti na dani ve výši 220 milionů neručila. Teď se firma domohla zrušení dalších rozhodnutí ze strany státu, které přispěly k likvidaci fungujícího obchodníka s pohonnými hmotami.

FAU je v současnosti v konkurzu, v němž skončila po vydání zajišťovacích příkazů, kterými se finanční správa domáhala stovek milionů korun za údajně neodvedené daně. Finanční správa již dříve uvedla, že měla důvodné podezření z vědomého zapojení FAU do podvodného řetězce firem, v němž nebyla u firem placena DPH. Soud ale označil příkazy za nezákonné Už vloni v říjnu byl odblokován majetek firmy.  Případ FAU, jejíž sklady sídlily v areálu přerovské chemičky Precheza ze skupiny Agrofert, vešel ve známost v roce 2016. O rok později se případ ocitl v centru zájmu kvůli nahrávce zveřejněné na anonymním twitterovém účtu Skupina Šuman. Podle některých politiků vyvolával záznam dojem, že finanční správa jednala v zájmu tehdejšího ministra financí a nyní premiéra Andreje Babiše (ANO). „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci,“ řekl na nahrávce Babiš.

Nezisková organizace Transparency International vyzvala premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, aby se jí omluvil. Vadí jí, že o ní premiér opakovaně hovoří jako o zkorumpované. Podle Aktuálně.cz mu proto v pondělí ráno adresovala předžalobní výzvu. Žádá v ní omluvu a současně se má podle výzvy premiér takových výroků do budoucna zdržet. Pokud Babiš nevyjde organizaci vstříc, Transparency International na něj podá žalobu.

„Zásah do pověsti mého klienta z vaší strany je velmi závažný, protože jej činíte opakovaně a způsobem, který s tímto vaším postojem seznamuje značnou část veřejnosti. Pro mého klienta je takové označení hluboce urážlivé a velmi to poškozuje jeho pověst,“ zní jedna z klíčových pasáží předžalobní výzvy. Vypracoval ji advokát Pavel Uhl, který je současně členem správní rady organizace. Že se bude Babišovým verbálním útokům takto bránit, rozhodla správní rada minulé pondělí. Babiše zatím na opakované dotazy nereagoval, stejně tak se ke kroku neziskové organizace nevyjádřil ani na sociálních sítích.

Když dva osmnáctiletí přátelé ze střední poslouchali letos v březnu jeden podcast, zaznělo v něm i jméno Mikea Gravela. Hned si ho vybavili z knihy o americké politice 70. let, kdy byl aktivním levicovým politikem. O pár dní později dvojice mladých Američanů napsala bývalému senátorovi Aljašky a vyzvala ho, aby v roce 2020 kandidoval na prezidenta.  Bývalý senátor, kterému je nyní 89 let,  nejprve neměl o pozici zájem kvůli svému věku, nadšení dvou mladíků ho ale přesvědčilo. Dokonce jim povolil, aby vedli jeho kampaň na sociálních sítích. Studenti David Oks a Henry Williams pocházejí z New Yorku, kde se také před čtyřmi lety seznámili na jedné z mimoškolních aktivit - na studentském modelu OSN.

Gravel  na sebe poprvé na sebe upozornil v roce 1971, kdy se zasadil o zveřejnění takzvaných Pentagon Papers - studie války ve Vietnamu, odhalující utajované činy americké armády nejen na území Vietnamu, ale také v Laosu a Kambodži. Právě odvaha bojovat za zveřejnění studie a dvanáctiletá zkušenost v křesle senátora za americký stát Aljaška studenty přesvědčila, že našli vhodného kandidáta do voleb v roce 2020. Gravel má volební program o 47 bodech, který se také často promítá do jeho vyjádření na sociálních sítích. Žádá ukončení americké vojenské aktivity v zahraničí, rovné právo na bydlení a zdravotní péči nebo férové soudní procesy.