Informační servis

Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller ve středu večer poprvé za dobu, co od května 2017 vedl vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, veřejně vystoupil. V krátkém oznámení trvajícím osm minut řekl, že vyšetřování je skončené a vše podstatné je v závěrečné zprávě, že on sám opouští ministerstvo spravedlnosti a odchází do soukromí. Bývalý šéf FBI pak zopakoval závěry zprávy – tedy že není pochyb o tom, že ruské tajné služby podnikly útok na americký politický systém a pomocí nejrůznějších strategií (třeba hackerských útoků) ovlivňovaly volby.

Vyšetřování ovšem neobjevilo dostatek důkazů pro „širší spiknutí“, v němž by figuroval také Donald Trump. Zároveň ale Mueller potvrdil, že neočistil Trumpa z podezření, že se už jako prezident pokoušel mařit vyšetřování ruské kauzy. Vystoupení vyvolalo vlnu protichůdných reakcí. Zatímco Trump spokojeně tweetoval, že je „případ uzavřen“, řada demokratických politiků v reakci na vystoupení otevřela otázku tzv. impeachmentu, tedy procesu vedoucímu k odvolání prezidenta. Podle BBC k němu vyzvalo už deset z třiadvaceti politiků, kteří oznámili ambici ucházet se o stranickou nominaci pro prezidentské volby v roce 2020.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe zveřejnil novou rozsáhlou studii dopadů klimatických změn na české území, zejména v první polovině století. Analýza obsahuje více i méně pravděpodobné scénáře vývoje, hlavně s ohledem na růst teplot a množství a výskyt srážek. Studie vznikla jako reakce na fakt, že globální modely přinášely informace, které si někdy navzájem protiřečily.

„Vybrali jsme tedy relevantní modely pro Česko a ještě jsme je korigovali na základě znalosti specifických podmínek našeho území. S výsledky projektu SustES mohou pracovat především vědci studující dopady změny klimatu na hydrologii, zemědělství a lesnictví. Takto přesná data pro Česko dosud neexistovala,“ řekl klimatický koordinátor projektu Petr Štěpánek.

Slovenský prezident Andrej Kiska přijel na svoji poslední oficiální návštěvu Česka. Setkal se prezidentem Milošem Zemanem a na tiskové konferenci pak podpořil neúspěšného prezidentského kandidáta a dosavadního místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče jako kandidáta Visegrádu na post předsedy EK. „Jsem přesvědčený, že náš region by měl mít silného zástupce v evropských strukturách. A jsem přesvědčený, že pan Šefčovič je zkušený diplomat, a myslím si, že země visegrádské čtyřky by měly jeho úsilí podpořit,“ řekl Kiska.

Kolegové z HN přinesli počátkem týdne informaci pocházející z okolí premiéra Babiše i zdrojů z Evropské komise, že do soutěže o prestižní post vnese Šefčovičovo jméno právě visegrádská čtyřka. Andrej Babiš ovšem tuto možnost na tiskové konferenci vyloučil. Kiskova nástupkyně  Zuzana Čaputová by měla na svoji první návštěvu Česka přijet týden po inauguraci, tedy 20. června.

Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam představil výsledky studie, která zmapovala dopady dvou let, během nichž platí přísný antikuřácký zákon. A výsledky analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou hmatatelné: u lidí do sedmdesáti let ubylo hospitalizací kvůli infarktu, ještě výrazněji (téměř o pětinu) je pokles vidět u astmatu ve věkové kategorii do čtyřiceti let.

„Analýza časových trendů prokázala již u dvou z hodnocených diagnóz - astma a akutní infarkt myokardu - v roce 2018 celkový pokles počtu hospitalizací o 1400 oproti roku 2016. Ten zlom opravdu nejde označit za náhodu,“ řekl ředitel ÚZIS Dušek. Klesají i počty kuřáků, zejména v mladších věkových kategoriích, a to u lidí obojího pohlaví.

Česko je spolu s Maďarskem poslední zemí středoevropského regionu, kde se ve významné vládní funkci dosud neobjevila žena. Po třech polských premiérkách, slovenské premiérce a nově zvolené prezidentce nyní usedne žena do křesla kancléře Rakouska, byť na omezenou dobu.

Tamní prezident Alexander Van der Bellen pověřil ve středu sestavením dočasné vlády dosavadní předsedkyni rakouského Ústavního soudu Brigitte Bierlein. Devětašedesátiletá právnička má zemi dovést k předčasným volbám plánovaným na září, které jsou důsledkem skandálu strany Svobodných. Bierlein byla první ženou také v čele rakouských strážců ústavy, jimž předsedá od loňského ledna.

Vlna antipotratových zákonů ve Spojených státech má nečekané dopady. Stát Georgie, kde tamní republikánský guvernér Brian Kemp podepsal zákon zakazující umělé přerušení těhotenství po šestém týdnu gravidity, možná přijde o významný zdroj příjmů. Šéf filmového studia Disney Bob Iger v reakci na schválení zákona prohlásil, že pro studio bude „obtížné“ pokračovat v natáčení právě v tomto státě, kde v poslední době díky tamním velkým daňovým úlevám vznikaly obří produkce filmů jako Černý panter nebo Avengers: Endgame. Podle Igera „mnoho lidí, co pro nás pracuje, nebude chtít pracovat právě tam“. Pokud zákon začne platit, což ale není jisté. V platnost má vstoupit počátkem ledna příštího roku, očekává se nicméně, že jej někdo napadne u soudu.