Informační servis

Poslanci ve středu volili zástupce ombudsmanky Anny Šabatové, jejímu dosavadnímu zástupci Stanislavu Křečkovi končí šestiletý mandát. Na výběr měli mezi bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou, děkankou Právnické fakulty MU Markétou Seluckou – obě byly navrženy Senátem - a dvěma nominanty prezidenta Miloše Zemana, právníkem Zdeňkem Koudelkou a dosluhujícím Křečkem, kterého prezident navrhl na další období. Týden před volbou se z poslaneckých klubů šířily zprávy, že uspět může Koudelka. Proti tomu se však ozvala odborná i laická veřejnost - s tím, že Koudelkovy činy jsou v rozporu s typem člověka, jakým by měl být zástupce veřejné ochránkyně práv. Ve středeční volbě získal nakonec Koudelka 14 hlasů a umístil se na posledním místě, Eliška Wagnerová získala 17 hlasů. Do dalšího kola tak postupuje Stanislav Křeček (26) a v roli favoritky Markéta Selucká s 45 hlasy. Vybírat mezi nimi budou poslanci v druhém kole za týden.

Sněmovna vybírala ve středu i dva členy Rady ČRo a dva členy velké vysílací rady – RRTV. Radním Českého rozhlasu se stal dosavadní členy rady Tomáš Kňourek, muž s alternativním viděním světa, jak se v Česku přezdívá lidem blízkým světu dezinformátorů –  web Parlamentní listy tuto skutečnost oznámil titulkem „To zas bude keců: Tomáš Kňourek bude dál kontrolovat český rozhlas“.  Na druhé volné místo v Radě ČRo nebyl zvolen nikdo, do druhého kola postoupili bývalý ředitel Televizního studia ČT Ostrava Ilja Racek a dvorní textař Dalibora Jandy Jan Krůta.  Do druhého kola volby člena RRTV postoupil mimo jiné tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl nominovaný SPD.

Sněmovna rovněž rozhodla, že nevydá poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání. Policisté chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rozner se ve sněmovně hájil tím, že nechtěl zpochybňovat utrpení lidí v době nacistické okupace. Mandátový a imunitní výbor již dříve poslancovo vydání ke stíhání nedoporučil i s ohledem na obdobné případy z minulosti. Pro Roznerovo vydání hlasovalo 42 ze 155 přítomných poslanců.

Britští poslanci odmítli ve středečním hlasování možnost, že by země odešla z Evropské unie bez dohody. A otevřeli si tak dveře k tomu, aby mohli případně odhlasovat odložení brexitu. K němu  má přitom dojít už 29. března. Hlasování o odložení se bude konat ve čtvrtek. Následně by ale takové řešení musely potvrdit i všechny země Evropské unie. „Pokud se na ničem jiném nedohodneme, bude stejně muset Británie odejít bez dohody - pokud z EU neodejdeme, poškodíme už nyní slabou důvěru lidí v parlament,“ řekla v reakci na hlasování premiérka Theresa May.

Vláda se právně nezávazným textem nemusí řídit. Britský tisk píše, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě ani není v její moci, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Poslanci také odmítli druhý pozměňovací návrh, který požadoval odložení brexitu do 22. května a „řízený odchod bez dohody“. Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna je prodloužení článku 50 nevyhnutelné. „Pojďme najít řešení a vyřešme krizi, které tato země čelí,“ řekl v reakci na proslov Mayové. Britští poslanci budou ve čtvrtek hlasovat o odkladu brexitu do 30. června, delší prodloužení by znamenalo účast Británie na volbách do Evropského parlamentu.

Česká republika je po téměř dvou letech oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat - Evropská komise o tom informovala Česko a další členské země Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Vorlíčka se tak Česko stalo zatím první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit.  Choroba se nicméně stále šíří po evropských státech, například v Polsku a Belgii, podle ústředního ředitele veterinární správy Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení choroby do ČR velké. Nemoc, která není nebezpečná pro člověka, přenášejí například divoká prasata. „V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti,“ dodal. Zruší se zóna s intenzivním odlovem prasat, změní se také tamní pravidla pro lov divočáků.

Semerád také upozornil, že na začátku výskytu šlo Česko proti některým doporučením Evropské unie a expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři odolali i tlaku těch odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet. „Kromě toho jsme měli štěstí - ta lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost ten pohyb nebo přesuny omezit,“ řekl. Západní Evropa nyní mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v Česku. Veterináři také zjistili, že se nakažená zvířata drží v jedné části vymezené oblasti, do druhé tak pustili myslivce a následně policii. Přímé náklady dosáhly 180 milionů korun, zbytek pak stál 120 milionů korun například ve zvýšených nákladech veterinářů. Na likvidaci se podílely i stovky myslivců, kteří divočáky stříleli, odchytávali do klecí a hledali uhynulé kusy.

„Podle mého názoru se vaše chování vyznačovalo šokující arogancí,“ řekl předsedající soudce Peter Kidd u soudu australského státu Victoria při čtení rozsudku. Svá slova ve středu adresoval australskému kardinálovi Georgu Pellovi, kterého tím rozsudkem – zatím nepravomocným – posílal na šest let za mříže. Případ, který se tím v první instanci uzavřel, se týká dvou chlapců z církevního sboru v katedrále svatého Patrika v Melbourne, na nichž se Pell podle soudu dopustil v 90. letech minulého století sexuálního zneužití. Odsouzenému kardinálovi je sedmdesát let a ještě nedávno byl třetím nejvýše postaveným mužem Vatikánu, z někdejších chlapců se rozsudku dočkal jen jeden – druhý zemřel před pěti lety, bylo mu 31 roků a předávkoval se heroinem.

Pellovi hrozilo až padesát let za mřížemi, nízký trest mu soud udělil proto, že „jinak vedl bezúhonný život“. Soud rovněž konstatoval, že vzhledem k věku kardinála hrozí nulové nebezpečí opakování trestných činů. Soudce se ale pozastavil nad chladem odsouzeného Pella: neprojevil lítost a rozsudek si vyslechl se stoickým výrazem s rukama za zády.¨Čtyřiatřicetiletý muž, kterého soud uznal jako oběť zneužití moci kardinála a oběť sexuálního zneužití během procesu popsal, že se Pell v roce 1996 před ním a druhým dítětem obnažil, osahával je na genitáliích, masturboval před nimi a přiměl ho k orálnímu sexu. Z verdiktu vyplývá, že Pell má ve vězení zůstat nejméně tři roky a osm měsíců, než bude moci požádat o podmínečné propuštění. Kardinál se proti rozsudku odvolal.

Od roku 2007 se zdvojnásobil počet sousedů ze Slovenska, kteří se rozhodli žít v České republice, jak plyne z údajů ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu. Na počátku letošního února jich v Česku žilo bez stovky 117 tisíc, z nich 50,5 tisíce trvale. České firmy vloni zaměstnávaly více než 177 tisíc lidí a Slováci a Slovensky tak tvořili dvě pětiny zahraničních zaměstnanců v Česku. Na tuzemských vysokých školách studovalo v roce 2017 21,5 tisíce Slováků a Slovenek. Slováci tvoří v Česku druhou nejpočetnější skupinu cizinců, na prvním místě jsou Ukrajinci.

Na vysokých školách dosáhl prozatím za třináct sledovaných let počet slovenských studentů a studentek vrcholu v roce 2011, kdy bez čtyř stovek dosáhl pětadvaceti tisíc studujících. Od té chvíle počet studentů a studentek ze Slovenska klesá, ale slabší české ročníky a úbytek uchazečů způsobují, že jejich „slovenský“ podíl na vysokých školách vlastně roste. Podle ČSÚ v Česku žijí především mladší lidé, převažují třicátníci a třicátnice – po vysoké škole si v ČR najdou práci a zůstanou. Přibližně třetina Slováků a Slovenek pracujících v Česku má vysokoškolský titul. Mezi lety 2004 až 2017 se v Česku narodilo 5887 dětí se slovenských občanstvím. Nejvíc jich bylo v roce 2017, a to víc než tisícovka, malých Slováků a Slovenek tak bylo vůbec poprvé víc než narozených dětí s ukrajinským či vietnamským občanstvím.

Internetová síť World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Po rozšíření internetu mimo akademickou sféru v 90. letech dokázal web zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stamiliony lidí po celém světě. První návrh systému, z něhož se World Wide Web vyvinul, předložil Brit Timothy Berners-Lee před 30 lety, 13. března 1989, připomíná výročí server ČT24.

V polovině roku 1980 přišel do Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě Berners-Lee jako konzultant. Pro své potřeby tehdy britský softwarový inženýr  naprogramoval jednoduchý elektronický katalog, do kterého se dalo vstoupit odkudkoliv prostřednictvím počítačové sítě. Jednotlivé listy propojoval systém odkazů, díky nimž bylo možno snadno vyhledat související informace. To už byl jen kousek od systému internetových stránek, mezi nimiž lze jednoduše přecházet pomocí hypertextových odkazů.

Koncem roku 1981 ale Britovi vypršel původní šestiměsíční kontrakt s CERNem, a proto odešel pracovat pro firmu Image Computer Systems. Teprve po návratu do Ženevy v polovině dekády svůj někdejší nápad rozpracoval a na jaře 1989 ho nabídl CERNu jako řešení dlouhodobých problémů se sdílením dat mezi vědeckými týmy.

Spolu s Robertem Cailliauem a několika dalšími spolupracovníky navrhl Berners-Lee jazyk pro vytváření webových stránek (HyperText Markup Language, zkráceně HTML) a definoval protokol pro přenos stránek internetem (Hypertext Transfer Protocol, HTTP). A vymyslel i program, jenž sloužil zároveň jako editor i prohlížeč stránek. Při úvahách nad názvem nového programu napadaly Bernerse-Leeho názvy jako Mine of Information (Důl na informace) či Information Mesh (Informační spleť). Nakonec se usnesl na názvu WorldWideWeb (Celosvětová síť). Tento název se posléze v mírně modifikované podobě (s mezerami mezi slovy) stal označením pro celou službu, zatímco samotný prohlížeč byl překřtěn na Nexus.

Berners-Lee prý nikdy nelitoval, že web poskytl zdarma, a nedávno se tak nepříliš vesele vyjádřil k současné podobě internetu. Podle něj je dominován několika kolosálními platformami, které škrtí inovace a vlastně už zlikvidovaly bohaté souostroví blogů a malých stránek, které tvořily podstatu webu dříve. Podle „otce webu“ tito internetoví obři mají příliš velkou moc. „Kontrolují jaké myšlenky a názory jsou vidět a sdílí se,“ uvedl v otevřeném dopise, který server CT24 cituje.