Informační servis

Jeden z vrcholů politické kariéry čeká v následujících dnech Andreje Babiše. Odletěl na třídenní návštěvu Spojených států amerických, během níž se setká s prezidentem Donaldem Trumpem, navštíví Kongres, kde jej čeká jednání s šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, či ústředí CIA ve Virginii. Přijetí v Bílém domě je naplánováno na čtvrteční dopoledne, Babiš se na něj vydá po snídani s americkými investory.

Také s Trumpem chce především probrat obchod, který podle svých slov považuje za prioritní, ale mluvit se má také o spolupráci v rámci NATO či mezinárodním dění (třeba napjatou situaci ve Venezuele). V CIA probere rizika terorismu, na Marylandské univerzitě pak plánuje hovořit s tamními experty na umělou inteligenci.

Poslanci a poslankyně se v úterý odpoledne sešli k další schůzi a podle programu by měla patřit k těm zajímavějším. Budou rozhodovat o tom, kdo ve funkci zástupce ombudsmanky Anny Šabatové (případně) nahradí Stanislava Křečka. Kromě Křečka - kterého stejně jako dalšího právníka v minulosti působící v ČSSD Zdeňka Koudelku navrhuje prezident Miloš Zeman - se o křeslo uchází také děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká či senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (obě na návrh Senátu).

Mimořádně zajímavé pak bude rokování Sněmovny o vydání poslance SPD Miloslava Roznera, kterého chce policie stíhat za výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner označil tábor, kde byli před transportem do Osvětimi zadržováni čeští Romové a stovky jich tam zemřely včetně velmi malých dětí, za „neexistující pseudokoncentrák“. Podle policie tím spáchal trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Ve středu se k věci znovu sejde mandátový a imunitní výbor, který v únoru přerušil projednávání věci a plánuje vyslechnout státní zástupkyni, jež případ dozoruje. A byť to není potvrzené, sněmovna se nejspíš dostane také ke zdaněním církevních restitucí, které se do dolní komory vracejí poté, co je jako neústavní odmítli senátoři.

Blíží se evropské volby a do předvolební kampaně rázně vstoupil francouzský prezident Emmanuel Macron, který v textu otištěném v úterý hlavních evropských médiích (španělský El País či britský The Guardian) a nazvaném Za evropskou renesanci popsal svoji vizi budoucnosti Unie. Jde prý o hodně. „Ještě nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přitom ještě nikdy nebyla Evropa v takovém ohrožení,“ píše. Podle něj si musíme připomenout, co Evropa znamená v dějinném kontextu - „jde o historický úspěch: usmíření zpustošeného světadílu díky nevídanému projektu míru, prosperity a svobody“. Ale i to, že je zároveň v krizi, jejímž symbolem je brexit.

Macron nicméně nezůstal jen u vzletných slov, ale navrhuje také konkrétní kroky: třeba vytvoření Evropské agentury pro ochranu demokracie, jejíž experti by pomáhali chránit volby v jednotlivých zemích před kybernetickými útoky a manipulacemi. Rovněž navrhuje zakázat financování evropských politických stran „cizími mocnostmi“. Ve výbušné oblasti migrace pak Macron požaduje revizi Schengenu nebo vznik společné pohraniční policie a evropského azylového úřadu.

Téměř dvanáct let poté, co byl jeden pacient zbaven smrtelného viru HIV, podařilo se totéž u dalšího člověka - podle vědců jej ovšem ještě nelze označit za zcela vyléčeného, proto ony uvozovky v titulku. Opakovaný úspěch podle lékařů a výzkumníků ukazuje, že léčba sice bude nadále obtížná, ale je možná.

Jak u „berlínského pacienta“ v roce 2008, tak nyní u „londýnského pacienta“ pomohla transplantace kostní dřeně. Byť v obou případech byla určena k léčbě rakoviny a americký deník The New York Times upozorňuje, že není realistické očekávat, že právě tato metoda bude v blízké budoucnosti sloužit k léčení HIV/AIDS. Také proto, že transplantace je velmi riskantní a má vážné vedlejší účinky, zatímco se silnými léky, které dokážou tlumit projevy nemoci, lze žít vcelku normální život.

Poprvé od roku 2016 nejbohatší lidé světa zchudli. Vyplývá to ze žebříčku dolarových miliardářů, který každoročně zpracovává časopis Forbes. Ke jménům tuzemských podnikatelů, kteří se mezi nejbohatšími lidmi světa objevili již v minulosti, se přitom zařadili dva nováčci. Pavlu Baudišovi, zakladateli společnosti Avast vyvíjející antivirový software, odhadl Forbes jmění na 1,4 miliardy dolarů. Spolumajitel finanční skupiny Penta Marek Dospiva má podle časopisu mít zhruba jednu miliardu dolarů. Pozici globální jedničky si už druhý rok po sobě udržel majitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Z Čechů zůstává na prvním místě Petr Kellner, jehož bohatství plyne ze skupiny PPF.

V celkovém žebříčku si ale polepšil o 15 pozic a nyní je 73. nejbohatším člověkem světa. Český premiér Andrej Babiš se naopak propadl o 161 míst. Jeho majetek se podle odhadů snížil o 1,1 miliardy dolarů na 3,5 miliardy.  8,7 bilionu dolarů je souhrnné odhadované jmění 2153 dolarových miliardářů v letošním roce. Loni to bylo o 400 miliard více. „Žebříček ukazuje, že ani nejbohatší lidé světa nejsou imunní vůči ekonomickým silám a kolísavosti světových trhů,“ uvádí k výsledkům Luisa Kroll z Forbesu. Za pokles jmění nejbohatších může převážně propad řady čínských podnikatelů pod hranici miliardy dolarů. Zchudnutí vyjádřené v dolarech ale způsobilo i euro, které vůči americké měně oslabilo; to se promítlo na majetcích Evropanů.

Šest spisovatelů, mezi nimiž jsou tři ženy a tři autoři vydaní nakladatelstvím Argo, získalo nominaci za prózu na nejznámějších českých knižních cenách Magnesia Litera, shrnuje Aktuálně.cz. V nejsledovanější kategorii mohou uspět romanopisci ve věku od 35 do 67 let.

Jsou jimi Tereza Semotamová s metaforickým příběhem o vykořeněné dívce, Pavla Horáková za portrét vědkyně zkoumající to, co exaktní věda nedokáže vysvětlit, nebo Radka Denemarková za své dosud nejobsáhlejší „politické dílo, které chce mít dopad“, jak konstatovala porota. Knihu čítající 750 stran inspirovaly autorčiny zážitky z Číny. Dalšími nominovanými jsou Petr Stančík za barvitou postmoderní detektivku, Jiří Kamen za sbírku povídek nebo básník Michal Šanda, nyní poprvé nominovaný na prózu. To podle Aktuálně.cz znamená, že o Magnesii Literu se svými loňskými beletristickými díly naopak nebudou usilovat Patrik Ouředník, Magdaléna Platzová, Jaroslav Rudiš, Petra Hůlová ani Marek Toman.

Porota vedená spisovatelkou Ivou Procházkovou nominace ve všech kategoriích představila v úterý v pražské Havlově knihovně. Ceny Magnesia Litera, které jsou udělovány od roku 2002, dlouhodobě pomáhají zvyšovat prodejnost. Jak si zároveň všímá Aktuálně.cz, Magnesie se vzdalují od Knihy roku Lidových novin. V nominacích není ani jeden z titulů, jež uspěly na prvních deseti příčkách ankety Lidových novin. Bez šance na zisk Magnesie Litery tak zůstávají rozhovory Aleše Palána se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině, portrét prvního československého prezidenta Jiný TGM od Pavla Kosatíka nebo korespondence překladatelů Antonína Přidala a Jana Zábrany.

Laureáti letošních cen Magnesia Litera budou oznámeni ve čtvrtek 7. dubna, ceremoniál opět přenáší Česká televize na kanálu ČT art.

Přehled všech nominací