Informační servis

Papež František se stal první hlavou katolické církve, která navštívila Arabský poloostrov. Konkrétně v neděli dorazil na třídenní návštěvu Spojených arabských emirátů, kde žije asi 900 tisíc katolíků, vesměs pracovních migrantů z Asie, ale i z Afriky, Evropy a Jižní Ameriky. Emiráty, země plná zahraničních investorů i dělníků, platí za nábožensky nejtolerantnější zemi Arabského poloostrova. Své svatostánky tu mají i buddhisté a hinduisté, existuje tu ministerstvo tolerance a rok 2019 byl vyhlášen rokem tolerance. V ulicích byly před příletem rozvěšeny vatikánské vlajky.Podle německé televize ARD bude k vrcholům návštěvy patřit úterní bohoslužba, která proběhne v největším sportovním stadionu země, a účast na mezináboženském setkání organizovaném Islámskou radou starších - organizací se sídlem v Emirátech, která se zasazuje za tolerantní islám. Cílem cesty je zlepšení vztahu církve s muslimským světem, podpora mezináboženského dialogu a vylepšení konkrétní situace katolíků v Emirátech, například ohledně snadnějšího stavění kostelů. Zahraniční novináři si kladou otázku, zda papež v neveřejných hovorech s vládnoucí královskou rodinou otevře i téma humanitární krize v Jemenu, o které v poslední době mnohokrát mluvil. Tamní katastrofu z velké míry způsobila intervence saúdské vojenské koalice, které se účastní i Emiráty. Kritika zapojení do jemenské války je však v Emirátech zakázaná.

Více než šedesátka historiků z Akademie věd a několika univerzit nesouhlasí s tím, jak rektorát Univerzity Karlovy řeší údajné plagiátorství bývalého prorektora Martina Kováře. Akademici zpochybňují oba posudky, které si nechal vypracovat rektor Tomáš Zima, podle nichž Kovář cizí texty nekopíroval. Podle historiků není omlouvání Kovářových chyb jeho zásluhami dobrým příkladem pro studenty. Kauza může podle signatářů prohlášení do budoucna negativně ovlivnit vědeckou praxi i nároky kladené na samotné studenty. Pro českou historickou vědu to může mít devastující účinky, uvedli v prohlášení, které poslali médiím.

„Pro ty z nás, kteří vyučují na vysokých školách, je těžko představitelné, že bychom nadále po studentech vyžadovali pečlivé dodržování základních pravidel historického řemesla a přitom se smířili s tím, že jejich nedodržování v případě zkušeného profesionála má být považováno za legitimní,“ píše se v dopise. Na možné Kovářovo opisování v některých jeho pracích věnovaných Stuartovcům a Walpolově éře upozornili loni tři doktorandi. Kovář kvůli nařčení na prorektorskou funkci v prosinci rezignoval. Rektor Tomáš Zima následně nechal vypracovat posudky u renomovaných profesorů historie Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka, kteří jsou však bývalými Kovářovými kolegy z fakulty.

Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie a několik dalších evropských zemí v pondělí uznaly opozičního lídra Juana Guaidóa přechodným prezidentem Venezuely. Stalo se tak poté, co tamní autokraticky vládnoucí prezident Nicolás Maduro odmítl vyhlásit nové volby. Odpoledne se na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka přidala i Česká republika - i přes odpor KSČM, která menšinové vládě zaručuje většinu. Evropská unie jako celek se zatím na uznání Guaidóa prezidentem neshodla, především kvůli sporům mezi levicovými a pravicovými populisty, kteří společně tvoří italskou vládu.Osm evropských ministrů zahraničí včetně italského na čtvrtek plánuje setkání se čtyřmi latinskoamerickými šéfy diplomacie, kde budou hledat cesty řešení venezuelské krize. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini řekla, že Brusel bude zvažovat zavedení cílených sankcí proti režimu Nicoláse Madura, takové opatření by však vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států EU.  Důležitá je zvláště role Španělska, jehož tradičně těsné vztahy s Venezuelou v minulých letech ochladly. Ve Španělsku žije 110 tisíc Venezuelanů, dvakrát více než před dvěma lety; vesměs ze své vlasti odešli kvůli ekonomickému kolapsu.

Na pět set tisíc podnikatelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun by se mohlo dočkat výrazného snížení úředních povinností vůči státu. Vláda pro ně chystá návrh zákona, podle kterého by mohli pomocí jedné paušální platby uhradit daně a s nimi i zdravotní a sociální pojištění. Nyní musí vše přiznávat na třech různých formulářích a jednat se třemi úřady. Zákon by v případě schválení mohl začít platit v roce 2021. O novince informovaly HN již minulý týden, konkrétní podrobnosti však ministerstvo financí zveřejnilo až nyní.

Paušální daň by podle návrhu byla placena měsíčně jedinou platbou a zahrnovala by minimální základy pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok. To jsou částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí. Vlastní daň by podle informací ministerstva byla 500 korun.  „Celková výše tohoto paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400 až 5500 korun měsíčně,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

I když se lidstvu povede dramaticky omezit emise skleníkových plynů a zpomalit globální oteplování, do roku 2100 roztaje více než třetina himálajských ledovců. K tomuto dramatickému zjištění dospěla studie International Centre for Integrated Mountain Development (Icimod), o které informuje britský deník The Guardian.  Toto tání bude mít důsledky pro dvě miliardy lidí: 250 milionů lidí přímo žije v horském regionu Hindukúše a Himálaje a 1,65 miliardy lidí závisí na řekách, které z velehor stékají do Indie, Pákistánu, Číny a dalších zemí. A pokud se lidstvu nepodaří snížit emise, pak roztají dokonce dvě třetiny ledovce.

“Toto je přelomová práce, jež se soustředí na region, který se stane ohniskem dopadů klimatických změn,” cituje list profesorku Jemmu Wadham z Univerzity v Bristolu. Asijskému vysokohorskému regionu bylo podle vědců doposud věnováno méně pozornosti než arktickým ledovcům a ostrovům ohroženým stoupající hladinou oceánů. V Himálaji se nachází přibližně 15 000 ledovců, které obsahují přibližně 12 000 km³ čisté vody. Ledovec Siačen, dlouhý 70 km a nacházející se na hranici Indie a Pákistánu, je druhý nejdelší ledovec na světě mimo polární oblasti. V posledních letech vědci zaznamenali zvýšenou rychlost ústupu ledovců v celé oblasti.

Do rána pil a pařil - pak vylezl na skokanský můstek a doletěl dál než všichni jeho soupeři. Takové legendy doprovázely kariéru jednoho z nejslavnějších skokanů na lyžích historie Mattiho Nykänena. Vyhrál čtyři olympijská zlata, pět titulů mistra světa ve skocích na lyžích, čtyřikrát celkové hodnocení světového poháru, ale v soukromém životě šel od porážky k porážce.

Medaile, které začal sbírat už jako devatenáctiletý chlapec propil, a peníze se rozplynuly. Pak vydělal nové bohatství díky kariéře popového zpěváka, ale i o tento výdělek přišel kvůli svému životnímu stylu a ziskuchtivým „přátelům“. Když se topil v dluzích, vydělával si koncertováním na diskotékách ve finských maloměstech a striptýzem.

Finský bulvár se vyžíval v pádu národního hrdiny na samo dno - třeba popisem násilného manželství s Mervi Tapolou, dědičkou uzenářského magnáta, kdy Nykänen byl za napadení rodinného přítele a manželky odsouzen k celkově 40 měsícům vězení. Když si ale po mnoha letech opět nasadil skokanské lyže, hned bez velkého tréninku zase vyhrával - a v Harachově se v roce 2011 stal seniorským mistrem světa. Nyní finský šampion ve věku 55 let zemřel.

Podívejte se na jeho zlaté skoky z olympiády v Calgary s finským komentářem, na ukázku jeho hudební tvorby a na titulní píseň k filmu Matti, který vřele doporučujeme.