0:00
0:00
Informační servis13. 12. 20186 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Astronaut

Theresa May prosila Brusel o ústupky v brexitu

Happening po vyhlášení výsledků voleb Autor: REUTERS

Britská premiérka Theresa May žádá Evropskou unii o protislužbu. Od členských zemí unie potřebuje ústupky, aby zachránila dohodu o brexitu a dost možná i své setrvání ve funkci, píše zpravodaj Aktuálně.cz. Státy EU jí jsou ale ochotny vyjít vstříc jen částečně. Odmítají její požadavek na změnu smlouvy o brexitu, kterou EU a Británie uzavřely minulý měsíc. May se s unií dohodla na smlouvě, jak by měl brexit vypadat. Nemá ale dostatečnou podporu na to, aby ji prosadila doma v parlamentu. A tak lídry ostatních členských zemí žádá, aby souhlasily se změnami v už podepsaném dokumentu. „Usiluji o právně závazná ujištění, která zmírní obavy britských poslanců,“ oznámila premiérka.

Jde jí hlavně o změnu ustanovení, která se týkají budoucích hranic mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Británie a z unie odchází. Podle stávající dohody o brexitu má problém Irska vyřešit definitivní obchodní smlouva, o níž začne Londýn s EU jednat hned po svém vystoupení. Pokud se ji ale během příštích několika let nepodaří dohodnout, vstoupí v platnost takzvaná pojistka - Spojené království na základě ní zůstane členem evropské celní unie. A ta se kritikům vůbec nelíbí. EU se ale na summitu shodla, že se pokusí urychlit vyjednání obchodní dohody. Pokud to nebude stačit, opět se přiblíží  „divoký“ brexit.

Europoslanci odsoudili Babišův střet zájmů

Eurokomisař Günther Oettinger Autor: REUTERS

Ze čtyř navrhovaných usnesení, které měli na stole poslanci Evropského parlamentu, nakonec schválili to nejpřísnější z nich. Předložili je členové největší, křesťansko-demokratické frakce společně se zelenými i konzervativci a vyzývají v něm Evropskou komisi, aby se neprodleně zabývala otázkou střetu zájmů u českého premiéra Andreje Babiše a přijala příslušná opatření, a to včetně pozastavení vyplácení dotací koncernu Agrofert. Kolem vyplácení dotací se pak celý den točila značně nepřehledná debata.

Nebylo totiž jasné, co přesně měl na mysli eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, když v Evropském parlamentu ve středu prohlásil, že komise ještě před výzvou Komise pozastavila vyplácení dotací, a to do doby než se problém vyřeší. Nakonec ovšem jak Oettingerova mluvčí, tak české úřady potvrdily, že jde výhradně o dotace pro Agrofert, nikoli pro Českou republiku. EK dospěla v právní analýze, která unikla koncem listopadu do médií, k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů i poté, co Agrofert převedl do tzv. svěřeneckého fondu. Premiér tento pohled dlouhodobě odmítá a rokování parlamentu označil za součást kampaně před jarními evropskými volbami.

Dálnice D1 ve směru na Brno kolabuje

D1, ilustrační foto Autor: Karel Cudlín

Před zapeklitou situací stojí lidé, kteří se pohybují mezi Brnem a Prahou. Značné komplikace nyní znamená jak cesta po dálnici D1, tak vlakem. V neděli se na rok uzavřelo brněnské hlavní nádraží, přičemž dopravu do centra ze stanic, kde budou nyní cestující vystupovat a nastupovat, ztěžují další uzavírky ulic a mostů v Brně. Doprava na dálnici D1 ve směru na Brno pak kolabuje mezi středními Čechami a Vysočinou . Kolony jsou dlouhé desítky kilometrů, problémy začínají už na 46. km.

Doprava kolabovala na dálnici postupně na několika místech kvůli sněžení už od středečního odpoledne. Kvůli dopravní situaci zasedá na Vysočině pracovní skupina složená se zástupců kraje, hasičů a policie. Podle ředitele krajské policie Miloše Trojánka stála některá auta v koloně dosud až 14 hodin.  Další komplikace způsobila nehoda dodávky a nákladního auta u Lokte na Benešovsku.  Kolaps provozu způsobila podle Kraje Vysočina nepřipravenost modernizovaného úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na zimní podmínky. Kraj pošle ministrovi dopravy Danu Ťokovi (za ANO) dopis požadující posunutí svodidel a další úpravy v úseku mezi 90. a 104. kilometrem dálnice.

Zdanění církevních restitucí je opět blíž

Ilustrační foto

Komunisty, sociálními demokraty a hnutím ANO prosazované zdanění finančních náhrad církvím se přiblížilo. Po čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny, kterou si vynutili komunisté, čeká zákon už jen závěrečné schvalování. Hlasovat se přitom bude i o návrhu poslance Marka Bendy z ODS, aby byla účinnost zákona odložena o dva roky na leden 2021, aby zákon mohl posoudit Ústavní soud. Konání mimořádné schůze ve čtvrtek podpořilo kromě komunistů a vládních stran ANO a ČSSD ještě hnutí SPD Tomia Okamury, informuje iDnes.cz.

Druhé čtení, v němž poslanci ještě zákon neschvalovali, ale mohli přednést pozměňovací návrhy,  Sněmovna před tím třikrát nedokončila a komunisté deklarovali, že chtějí využít všechny parlamentní procedury, aby zdanění náhrad prosadili. Dlouhé projevy měli ke zdanění náhrad kritici z řad pravicové opozice, podle nichž by mohlo být protiústavní. Zdanění náhrad je jedním z jejich požadavků pro toleranci menšinového kabinetu ANO a ČSSD. KSČM spolu s SPD a ANO disponují ve sněmovně většinou 115 hlasů. Komunisté podobně jako například i premiér Andrej Babiš (ANO) pokládají výši náhrad za nadsazenou.

Čína přiznala, že zadržuje dva Kanaďany

Dědička čínského výrobce telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou Autor: Jonathan Hayward

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí potvrdil, o čem světový tisk spekuloval několik dní. Dva kanadští občané - podnikatel Michael Spavor a bývalý diplomat Michael Kovrig, kteří před nedávnem „zmizeli“ - jsou zadržováni čínskými úřady. Podle mluvčího jsou podezřelí z blíže neupřesněných aktivit ohrožujících národní bezpečnost.

Pro důvody se musíme vrátit zpět do světa spekulací – má jít o odvetný krok za nedávné zatčení finanční ředitelky a dědičky čínského výrobce telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou v Kanadě. Ta byla zadržena na žádost Spojených států, které ji viní z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Kanadský soud ji v úterý propustil na kauci deset milionů kanadských dolarů.

Ostrov na prodej i s tučňáky

Autor: Profimedia, Barcroft Media

Pokud má někdo dostatek peněz a touhy uniknout co nejdál od lidi, naskytla se mu jedinečná příležitost. Jeden z více než sedmi stovek ostrovů tvořící Falklandy je totiž na prodej. Jak píše server BBC, v nabídce jsou kolonie tučňáků (žije jich tam pět druhů), ovce, dobytek i dlouhé pláže. „Je to úžasné místo,“ řekl BBC současný majitel Sam Harris. „Bohužel je příliš náročné se o něj starat.“ Harris žije trvale ve Walesu vzdáleném více než 13 tisíc kilometrů. Ostrov koupil společně s několika dalšími před 150 lety za 400 liber jeho prapředek, do padesátých let rodina na ostrově žila.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články