Informační servis

Bezpečnostní informační služba zveřejnila výroční zprávu o své činnosti za rok 2017, v níž nebývale otevřeně informuje o pronikání ruských a čínských špionů vlivu do Česka a také o kyberútocích na české instituce. V dokumentu za největší hrozbu jednoznačně označuje Rusko a jeho tajné služby. Zpravodajské činnosti Ruska v Česku těží především z enormní diplomatické mise v Praze - zaměstnanců na ruské ambasádě je v současnosti více než sto dvacet - i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. „Češi při styku s ruskými diplomaty čelí hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem, což představuje riziko při spojení s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím,“ píše BIS.

Ve výroční zprávě se dále mluví o dezinformačních webech zacílených proti Severoatlantické alianci a Evropské unii, potažmo proti destabilizaci Česka jako jejich člena, ale také o dlouhodobém útoku na elektronickou poštu ministerstva zahraničních věcí. Při doposud nejrozsáhlejším útoku získali hackeři přístup k 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Kromě ruských aktivit se zpráva BIS také zmiňuje o krocích Číny. Podle zpravodajských služeb v Česku vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím.

Ukrajinci zadržení před týdnem při incidentu vojenských lodí Ruska a Ukrajiny v Kerčském průlivu byli obviněni z nezákonného překročení ruských hranic.  Skupině čtyřiadvaceti zadržených hrozí šestileté vězení. Ruská vojenská plavidla zadržela předminulou neděli v průlivu mezi Černým a Azovským mořem tři ukrajinské lodě i s jejich posádkami. Námořníci, mezi nimiž byl i důstojník ukrajinské vojenské rozvědky, byli přepraveni do vazební věznice v Moskvě. Vazba, kterou ruský soud na Ukrajince uvalil, bude podle ruských médií zatím platná do 25. ledna.

Kyjev narušení ruských hranic popírá a v reakci na incident vyhlásil v deseti ukrajinských oblastech válečný stav. Kerčský incident byl v minulých dnech jedním z témat summitu velkých ekonomik ze skupiny G20 v Buenos Aires, jehož se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin. List Kommersant  označil zadržení ukrajinských vojáků za jedno z témat krátké rozmluvy Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem; žádosti světových politiků o propuštění zadržených Ukrajinců ale Putin podle deníku nevyslyší. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v neděli vyzval Německo a jeho spojence k posílení námořní přítomnosti v Černém moři. Podle prezidenta by tento krok přispěl k odstrašení Ruska od další agrese. O den později řekl, že ukrajinské vedení má informace o prudkém zvýšení stavu ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pověřil francouzského premiéra, aby uspořádal rozhovory s protestními skupinami. Jedná se o reakci na protivládní demonstrace, které v posledních dnech vedly k nejhoršímu násilí v centru Paříže během desetiletí. Jen během uplynulého víkendu demonstrovalo přes 130 tisíc lidí po celé Francii, přičemž více než 100 lidí bylo zraněno, hořela auta i budovy, výjimkou nebyly ani pouliční souboje s ozbrojenými příslušníky policie. Poškozen by i interiér Vítězného oblouku, vypočítává iDnes.cz.

Macron čelí největší krizi od doby, kdy před 18 měsíci převzal prezidentský úřad. Násilí vypuklo minulou sobotu po dvou týdnech pouličních protestů, které reagovaly na zvýšení daní u pohonných hmot. Protestující se proměnili v anti-vládní hnutí a mezi Francouzi se vžilo označení „žluté vesty“ – podle fluorescenčních žlutých bund.  Macron prohlásil, že odmítá „jakékoliv násilí“ a že schůzka s protestujícími, která se má konat tento týden, by měla sloužit k uklidnění situace a k zabránění dalších násilných protestů.

Vláda podpořila poslanecký návrh sociální demokracie, aby se pomluva přestala řadit mezi trestné činy. Až roční trest nyní hrozí za pomluvu, tedy sdělení nepravdivého údaje o jiném člověku, který je „způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“. Poslanci ČSSD jsou toho názoru, že ochranu osobnosti je dostatečně zajištěna soukromým právem – současnou úpravou v občanském zákoníku. Oběť pomluvy se dnes může dle občanského zákoníku domáhat přiměřené náhrady škody a nemajetkové újmy.

Návrh reaguje na nedávnou situaci v horní komoře, kdy poslanci hlasovali o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Ondráček o Horáčkovi řekl, že je bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař. Horáček jakoukoli spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečnostní popřel a na Ondráčka podal trestní oznámení. Sněmovna nakonec Ondráčka ke stíhání nevydala. Mezi poslanci kromě dalších argumentů zazníval názor, že Horáček měl záležitost řešit právě civilní žalobou, nikoli trestní cestou.

V Katovicích začala konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zúčastní se jí zástupci více než 190 zemí včetně České republiky, jednat budou o přijetí pravidel, která umožní úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015, jež byla odpovědí na varovné zprávy vědců. Hlavním bodem programu je tzv. pařížská příručka, která určí, jak budou vlády dokládat výši emisí skleníkových plynů a snahy o jejich snížení. Jednat se má také o zvyšování národních emisních cílů zemí po roce 2020. Při oficiálním zahájení generální tajemník OSN António Guterres státy důrazně vyzval k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování. Nejdůležitější část programu proběhne příští týden, schůzka oficiálně končí 12. prosince.

Výraznou podporou pro COP24 byl summit 20 největších ekonomik světa, který se konal v pátek a v sobotu v Argentině. V závěrečném prohlášení 19 ekonomik potvrdilo podporu pařížské dohodě. S dohodou nesouhlasí pouze Spojené státy a americký prezident Donald Trump již oznámil, že od dohody odstoupí. USA jsou přitom druhým největším producentem skleníkových plynů, prvním je Čína. Místo konání konference přitom vzbudilo rozpačité reakce, protože Polsko patří mezi země závislé na uhelných elektrárnách, které jsou velkým znečišťovatelem ovzduší. Katovice jsou jedním z center zdejší těžby uhlí, která zaměstnává přes 80 tisíc Poláků.

Reklamní agentura Ogilvy vytvořila v rámci kampaně pro společnosti Schweppes speciální dotykové šaty, které měří, jak často a s jak intenzivním osaháváním se setkávají ženy v Brazílii, když si v pátek vyrazí do klubu. Experiment dostal název The Dress for Respect  a je mimo jiné reakcí na rozhovory s různými muži, kteří prohlašovali, že obtěžování a osahávání žen v nočních klubech není zásadním problémem.

Vývojáři šaty vyzkoušeli v terénu, když v nich tři ženy vyslali na večírek do klubu. V šatech jsou zabudovány senzory, které měří místa dotyku a jeho sílu; vše se pak v reálném čase přenášelo na obrazovku počítače. Při testování vyšlo najevo, že za necelé čtyři hodiny se žen někdo dotkl 157krát - nejčastěji na dolní části zad, hýždích a pažích.