Informační servis

Na hranicích Izraele a pásma Gazy vypukly nejostřejší srážky mezi izraelskou armádou a bojovníky Hamásu od roku 2014. Podle nejnovějších zpráv zatím raketovým útokům Hamásu a odvetným opatřením Izraele padl za oběť jeden izraelský civilista, jeden palestinský civilista a pět palestinských ozbrojenců. Hamás vypálil od pondělka směrem na izraelské území alespoň 370 raket včetně jedné řízené střely, jež zasáhla izraelský autobus. Izrael na raketové útoky reagoval leteckými nálety. Izraelská vláda se sešla na mimořádném zasedání ve snaze odvrátit eskalaci konfliktu.

Raketové útoky byly podle Palestinců odpovědí za nezdařilý nedělní nájezd speciálního izraelského komanda na území Gazy. Při něm byl zabit jeden z velitelů Hamásu a šest dalších bojovníků hnutí. Útok nepřežil také jeden z příslušníků izraelských ozbrojených sil. Izraelský deník Haaretz napsal, že “problematická operace provedená příslušníky izraelských speciálních jednotek hluboko na území pásma Gazy … dovedla Hamás a Izrael na pokraj války”. Podle listu byla podle všeho smyslem operace snaha o sběr informací o fungování vojenské infrastruktury Hamásu.

Reportéři serveru Seznam zprávy Sabina Slonková a Jiří Kubík vypátrali ve Švýcarsku syna premiéra Andreje Babiše, který jim řekl, že byl kvůli kauze Čapí hnízdo unesen na Krym a později přemístěn do Švýcarska. Operaci měl provést manžel lékařky a členky hnutí ANO Dity Protopopové, spolupracovník Agrofertu Petr Protopopov. Únos měl prý zabránit tomu, aby se syn ke kauze údajného zneužití evropských dotací vyjadřoval. Babiš ml. je podle lékařské zprávy, jejíž autorkou je právě Dita Protopopová, “zdravotně nezpůsobilý”. Novinářům přiznal, že bere léky, zároveň řekl, že podepisoval dokumenty ohledně farmy. Ta byla přepsána právě na Babišovy děti z prvního manželství, ale podle vyšetřovatelů šlo jen o formální krok.

Babiš v reakci na svém facebookovém profilu prohlásil, že jeho syn je “psychicky nemocný. Bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku”. Tvrzení o únosu premiér odmítl s tím, že se jedná o manipulaci a tlak novinářů na orgány činné v trestním řízení. Dita Protopopová rezignovala na post zastupitelky za Prahu 8 s tím, že ji “lživé informace… poškozují, urážejí a především lidsky mrzí”. Šest opozičních stran podalo návrh na svolání mimořádné schůze a vyslovení nedůvěry vládě. “ODS, Česká pirátská strana, SPD, KDU-ČSL a STAN považují podezření premiéra Andreje Babiše z možného maření policejního vyšetřování kauzy Čapího hnízda za neakceptovatelné,“ prohlásil na společné tiskové konferenci Petr Fiala a jménem zmíněných stran vyzval Babiše, aby do ukončení vyšetřování opustil funkci premiéra.

Policie obvinila dva muže z toho, že na jaře v prostoru bývalého koncentračního tábora v Letech rozmístili cedule s hanlivými a rasistickými nápisy. Oba jsou členy hnutí sdruženého okolo webu “politicko-filozofického hnutí” První republika, jež o sobě tvrdí, že je nositelem “bezbřehého českého nacionálního směru nazývaného kališnictví”.

Muži rozmístili v areálu tábora určeného za 2. světové války Romům cedule s nápisem Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky”. Podle mluvčí české policie jim nyní hrozí postih za trestné činy popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. V Letech zemřelo v letech 1942–1943 327 českých a moravských Romů, 500 jich bylo deportováno do Osvětimi.

Deník The Wall Street Journal oznámil, že podle jeho informací firma Boeing zatajila svým zákazníkům zásadní úpravy v softwarovém vybavení letounů typu Boeing 737 MAX8 a MAX9. Piloti nových letadel si tak nebyli vědomi možných letových komplikací a nebyly pro ně ani cvičeni. Postup firmy zřejmě souvisí s marketingovou strategií, podle níž je jednou z výhod modernizovaných letounů skutečnost, že piloti nemusí absolvovat náročné přeškolování na simulátorech. Nový letoun Boeing 737 MAX8 indonéské společnosti Lion Air se minulý měsíc zřítil krátce po startu se 189 lidmi na palubě.

Podstatou nové technologie zavedené bez vědomí leteckých společností má být reakce autopilota na nebezpečné “přetažení”, tedy situaci, kdy letoun chybně zvýší úhel náběhu a začne ztrácet rychlost. Nový systém v takové situaci neočekávaně automaticky stočí letoun dolů tak rychle, že manévr piloti nejsou schopni korigovat - zvláště když ho nečekají a nevědí, že mají systém vypnout. Boeing týden po katastrově v informačním bulletinu varoval, že situace může vyústit v rychlý sestup a pád, protože počítače manévr provedou i v režimu manuálního ovládání letounu. Nyní ale firma odmítla zjištění americké deníku komentovat. WSJ tvrdí, že vyšetřovatelé nehody již vyloučili možnou chybu pilotů nebo nečekanou závadu a zaměřili pozornost na konstrukci letounu.

Americký prezident Donald Trump zaútočil v sérii tweetů na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vyčítá v nich Francii nekalé obchodní praktiky při ochraně francouzského vína, hrozí zavedením tarifů a vysmívá se snahám po ustavení evropské armády i nízké oblibě francouzského prezidenta na domácí scéně. K výpadu dochází dva dny poté, co v Paříži proběhly oslavy 100. výročí konce 1. světové války za účasti mnoha světových státníků včetně Trumpa. Macron byl přitom ještě před nedávnem považován za jednoho z evropských státníků, kteří to s americkým prezidentem umějí.

“Emmanuel Macron navrhuje vybudování vlastní armády na ochranu Evropy před USA, Čínou a Ruskem. V 1. a 2. světové válce šlo ale o Německo. Jak se to vyplácelo Francii? V Paříži se začali učit německy dříve, než tam došli Američané. Zaplaťte za NATO!” stojí v jednom z tweetů. Trump také otevřeně podpořil francouzskou radikální pravici: napsal, že “neexistuje nacionalističtější země než Francie. Velmi hrdí lidé. Učiňte Francii znovu velkou!”

Vědci z Norské univerzity vědy a technologie varovali, že výpočty, jež se snaží stanovit, kolik potravin bude v příštích desetiletích zapotřebí k výživě lidstva, nemusí být správné. Podhodnocují totiž skutečnost, že kromě zvětšování populace také neustále rostou rozměry a hmotnost lidského těla. V roce 2050 tak bude na planetě nejen žít více než devět miliard příslušníků Homo sapiens - uživit je bude ještě těžší právě kvůli tomu, že toho v průměru více snědí.

Vědci při výzkumu zjistili, že průměrný člověk byl v roce 2014 o 14 % těžší, o 1,3 % vyšší, o 6,2 % starší a potřeboval o 6,1 % více energie než v roce 1975. Ve zmíněných letech se lidská spotřeba zvýšila o 129 %, ale z toho pouze 116 % připadá na vrub nárůstu populace. Zbytek je právě výsledkem změny fyziognomie.

Vědci se navíc domnívají, že trend bude ve většině zemí pokračovat. Lidé tak by tak měli ve výsledku spotřebovat ještě o 13 % potravin víc, než kolik by odpovídalo pouhému zvyšování světové populace (výzkumníci zároveň odečetli dvě procenta, protože starší lidé spotřebují o něco méně). „Dalších 13 % odpovídá spotřebě 286 miliónů lidí,” prohlásil jeden z autorů studie, Felipe Vásquez. To je zhruba součet dnešní Skandinávie a Indonésie.