Výbuch na Hradě
V jedné z věží Chrámu svatého Víta se ozve detonace. Policie okamžitě čistí od turistů hradní areál. Na Karlově mostě se za zátarasy shromažďují zvědavci a civí na kouř stoupající z panorámatu Pražského hradu.
Ne, nejde o fantazijní představu příznivce Lisabonské smlouvy, ale o výjev z americké komedie režiséra Riana JohnsonaBratři Bloomové, která příští týden vstupuje do českých kin.
Příběh o trojici sympatických podvodníků v podání Adriana Brodyho,Marka Rufalla a Rachel Weiszové znamená v rámci zahraničních produkcí natáčených v Česku poměrně unikát. Praha je v něm – na rozdíl od Jamese Bonda, Bladea a dalších filmů - skutečně za Prahu a fotogenické lokace Staroměstského náměstí či Kampy mohou fungovat jako přesvědčivá návnada pro potenciální turisty.
Problém je, že se Česku zahraniční filmaři začali v posledních letech vyhýbat. Je to stará provařená písnička, takže jen jedno číslo ze statistik. Za posledních šest let klesl objem peněz utracených u nás zahraničními produkcemi o 86 %. Státní úředníci a politici se začali koncepcí pobídek pro cizí filmaře konečně vážně zabývat a ministerstvo kultury dokončuje dotační program, podle něhož by produkcím utrácejícím své peníze v Česku bylo možné vrátit zpětně část nákladů.
Tvůrci Bratrů Bloomových to tak samozřejmě vůbec nemysleli, ale je lákavé ve scéně částečné detonace Pražského hradu vidět symbolický políček prezidentu Klausovi. Právě on vždy odmítal jakoukoli selektivní podporu filmovému průmyslu a z velké míry přispěl k odlivu zakázek.
Vynalézavá hlava šarmantního gangu Bloomových Stephen (Mark Rufallo) soudí, že nejpovedenější podvod je ten, při kterém si všichni zúčastnění přijdou na své. A podobné je to s filmovými pobídkami kompenzujícími náklady: všichni na nich vydělají. Nechceme-li v budoucnu pro obrázky Prahy v hollywoodských filmech chodit jen do archivů, nezbývá nám věřit, že se jich dočkáme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
