Ministerská bota

Jak v politice funguje oportunismus, člověk dobře pochopí nejenom při pádu vlády, ale i na současné žhavé kauze z kulturního života. Ministr tohoto resortu Václav Jehlička se kvůli ekonomické krizi rozhodl ušetřit na „živém“ umění. Neboli zkrátit finanční granty nezávislým divadlům, hudbě, tanci, výtvarnému umění a literatuře. Nejhůře přitom dopadla literární periodika.

Dvacetimilionovou subvenci, která drží většinu časopisů nad vodou, ministerstvo nejprve seškrtalo na částku devíti milionů korun. Tedy provedlo snížení o pětapadesát procent rozpočtu. Po vlně protestů a vzedmutých vášní, jenž tento krok logicky vyvolal, dorazil do redakcí deníků a týdeníků mail tiskového mluvčí ministerstva Jana Cieslara, v němž se radostně sděluje, že byla nalezena suma čtyř milionů korun, o kterou se rozpočet určený literárním revuím navršuje.

Na první pohled tak ministerstvo budí dojem zachránce důležité kulturní aktivity. Ovšem pranic nevysvětluje, proč resort, jenž letos musí počítat s celkovým rozpočtem o šest procent nižším než loni, trestá, a jinak to nazvat nejde, literární časopisy. Oproti jiným institucím a subjektům kultury jim totiž škrtá finance o třicet pět procent. Což přesně představuje oněch třináct milionů, které stát rozdělí mezi literární periodika.

Právě z toho důvodu se ve středu v podvečer před Českým muzeem hudby v Praze konala protestní manifestace zoufalých vydavatelů těchto časopisů, ale i obdobně ohrožených nezávislých divadelníků, výtvarníků a tanečníků. Místo setkání přitom nebylo vybráno náhodou. Do někdejšího malostranského kostela, kde muzeum sídlí, zrovna směřovali účastníci Fóra pro kreativní Evropu, jež v rámci českého předsednictví EU ministerstvo kultury v těchto dnech pořádá. Neboli konferenci, jejíž náplní je podpora tvořivých a inovačních možností ve vzdělání, výzkumu, podnikání, ale i v kultuře.

Že v tomto směru něco není v českém státě v pořádku, tak mohli zahraniční návštěvníci pochopit při pohledu na několik stovek rozhněvaných demonstrantů, z nichž mnozí drželi v rukách onu pomyslnou ministerskou botu, jež pan Jehlička a jeho zaměstnanci v rozpočtu určeném na podporu živého umění vyrobili.

Jak staré gumáky a tenisky dopadly? Na konci manifestace letěly na symbolickou figurínu úředníka, jenž na evropském setkání bude jistě pronášet duchaplné věty, které na úvod konference světu sdělil i český ministr kultury: „Tvořivost a kultura nejsou něčím navíc, /…/ nejsou jen relaxací a náplní volného času, ale tvoří naprostý základ smyslu našeho bytí.“