Profesionála člověk pozná. Každý jeho pohyb má smysl, i když zdánlivě lenivě sedí, byl by v každou chvíli schopný okamžitě zareagovat, nikdy nepůsobí nepatřičně. Obzvlášť dobře se to pozná u profesionála s automatickou puškou.
Těch je v dnešních dnech na radnici ve Slavjansku na východě Ukrajiny zhruba padesát. Jistě, je to „domobrana Donbasu“ a „krymští dobrovolníci“ či ještě něco jiného. Ale v tom případě pogratulujme Donbasu a Krymu k sehrané, hierarchicky organizované dobrovolnické domobraně. Schopné reagovat právě tak rychle jako pravidelná armáda a ještě šetřivé. To, co mají muži na sobě a v rukou, jsou dobré čtyři průměrné ukrajinské platy, a to nepočítáme ony pušky.
Je to ale vlastně jedno. I kdyby byli všichni zdejší (a také všichni na požádání ukazují přebal ukrajinského cestovního pasu), příliš to tak nepůsobí. Tedy snaha je. Nemluvní zakuklení muži si ochotně berou na klín malé děti, fotí se se skupinami mladíků, kterým imponují, i s dívkami, kterým imponují rovněž, byť trochu jinak.
Mimochodem, ony děti si pár metrů od mlčenlivých mužů s nabitými zbraněmi hrají na dvou pískovištích, která leží na radničním náměstí. Tahle prosluněná idyla má ovšem své meze. Když při improvizované tiskové konferenci začne povyk, který spustí muž po více než dvou pivech, ozbrojenci jej záhy neváhají ukončit střelbou do vzduchu. A nešťastník mizí v doprovodu dvou z nich uvnitř radnice. Ten den už se neukáže.
Online zpravodajství najdete na iHNed.cz.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
