0:00
0:00
Agenda22. 6. 20084 minuty

Švédský model pro soukromé vzdělávání

Člověk by příliš nečekal, že zrovna v sociálnědemokratickém Švédsku s tradičně silnou úlohou státu budeme svědky revolučního triumfu volného trhu.

Astronaut
Autor: Respekt

Člověk by příliš nečekal, že zrovna v sociálnědemokratickém Švédsku s tradičně silnou úlohou státu budeme svědky revolučního triumfu volného trhu. Nicméně právě ten se nyní odehrává ve švédských školách. Reformy, které se začaly uskutečňovat v roce 1994, umožňují téměř komukoli, kdo vyhovuje základním požadavkům, aby si otevřel novou školu a nabral do ní děti na státní náklady.

↓ INZERCE

Příslušná obec pak musí škole zaplatit částku, kterou by jinak na vzdělávání každého takového dítěte vynaložila sama – 48 až 70 tisíc švédských korun (tj. 8 až 12 tisíc dolarů) ročně dle věku dítěte a umístění školy. Škola je povinna přijmout každé dítě, které přijde k zápisu, až do naplnění kapacity – nesmí uplatňovat žádná náboženská kritéria ani přijímací zkoušky. Za případné nadstandardní služby nesmí rodičům účtovat nic navíc, nicméně může vytvářet zisk.

Vzdělání z IKEY

Tyto reformy vyvolaly kontroverze zejména uvnitř sociálnědemokratické strany, která v době jejich zavedení byla netradičně v opozici. Byly by ještě kontroverznější, kdyby tehdy někdo tušil, jakou si získají popularitu. Za pouhých čtrnáct let vzrostl podíl soukromě vzdělávaných švédských dětí z pouhého zlomku procenta na více než 10 procent.

Na začátku reforem se předpokládalo, že většinu „nezávislých“ vzdělávacích institucí budou tvořit školy cizojazyčné (s vyučovacím jazykem angličtinou, finštinou nebo estonštinou), náboženské či snad školy ve venkovských oblastech, kde se spojí skupina rodičů, aby udrželi místní vzdělávání při životě. Nikdo ale nepředpokládal, že se vytvoří celé sítě škol. Právě v této oblasti ale zažívá nezávislé školství největší růst. Švédské Sdružení nezávislých škol má deset členů, kteří provozují více než šest škol, a pět členů, kteří provozují deset či více.

Největší z členů, Kunskapsskolan (Školy poznání) otevřel prvních šest škol v roce 2000. Poslední čtyři se otevřely loni na podzim a celkový počet činí už třicet. Kunskapsskolan nyní mají 700 zaměstnanců a učí téměř 10 000 žáků, to vše s provozním ziskem 62 milionů švédských korun při obratu 655 milionů.

Tak jako švédský nábytkářský gigant IKEA i Kunskapsskolan nechávají velkou část práce na svých zákaznících. Nepostradatelným nástrojem ovšem v tomto případě není šroubovák, ale Kunskapsporten (Portál poznání), webová stránka obsahující celý sylabus. Děti tráví každý týden patnáct minut s tutorem, s nímž rekapitulují, co se naučily v uplynulém týdnu, a domlouvají se, jakou látku chtějí zvládnout v týdnu následujícím a jak si ji rozvrhnou. Rozvrh zahrnuje klasické vyučovací hodiny a přednášky, ale také hodně samostudia nebo učení v malých skupinkách.

Kunskapsporten umožňuje každému studentovi, aby postup výuky přizpůsobil své úrovni a věnoval určitému předmětu tu menší, tu větší množství času podle toho, jaké má silné stránky či slabiny. Látka určená ke zvládnutí je u každého předmětu rozdělena na třicet pět stupňů či kroků. Absolvování pětadvaceti znamená, že student z daného předmětu prospěl; ti, kdo dojdou až ke třiceti či pětatřiceti, prospějí velmi dobře, respektive s vyznamenáním.

Tak jako v IKEE ani tady se neplýtvá penězi na bůhvíjak přepychové prostředí. Kunskapsskolan Enskede, škola pro jedenácti- až šestnáctileté na předměstí Stockholmu, sídlí v někdejší kancelářské budově, v níž se vedle sebe tísní třídy, otevřené studijní prostory a dva malé přednáškové sály. Je tu příjemně, ale trochu prázdno – zařízení se omezuje na základní standard.

Na fotbal a basketbal si škola pronajímá nedaleké pozemky a na průpravu k vedení domácnosti, práci se dřevem a výtvarnou výchovu posílá – tak jako jiné školy v dané síti – své žáky každé pololetí na týdenní pobyt do jednoho či dvou zařízení postavených speciálně k tomuto účelu. Ušetří tak za nákladné a málo využívané učebny příslušných předmětů.

Webovou stránku učitelé aktualizují a rozšiřují během školních prázdnin a každoročně mají jen sedm týdnů dovolené, tedy zhruba stejně jako průměrný švédský úředník. „Nechceme, aby si učitelé připravovali hodiny během školního roku,“ říká šéf společnosti Kunskapsskolan Per Ledin. „Raději tenhle čas na přípravu uzmeme a využijeme na to, aby mohli trávit více času se studenty.“

Mnoho škol by se zděsilo, kdyby je někdo přirovnával k IKEE, ale Per Ledin jde ještě dál. „Nevadí nám, když nás srovnávají s McDonaldem,“ tvrdí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články