V nedělních OVM se VM při rozhovoru s ministrem vnitrem Martinem Pecinou otázal i na okolnosti nedávného odvolání Radka Šmerdy, bývalého ministra dopravy, z dozorčí rady České pošty. A Martin Pecina odpověděl, že tak učinil v souvislosti s informacemi, které a) získal, protože je ministr vnitra, b) je měl už jeho předchůdce a nekonal a c) když se to dozvěděl, nemohl jinak.
Což je ukázkový příklad pokoutné neférovosti. Nejde ani o Radka Šmerdu, ani o jeho - pravděpodobnou - trafiku v dozorčí radě České pošty, dokonce ani o ony zásadní informace, které neznáme. Možná jsou pravdivé, ale to my nemůžeme vědět - a to je ten problém.
Pokud pravdivé jsou, pak měl Martin Pecina buď mlčet, respektive říct něco o „pádných důvodech“ a dál to prostě nerozvádět. Nebo ještě lépe hrát otevřenou hru - tedy říct „od tajných služeb vím, že pan Šmerda je na své pozici bezpečnostním rizikem“. Takhle ale ministr řekl: „Něco vím, ale neřeknu odkud, neřeknu co, ale pane redaktore, to byste zíral“.
Samozřejmě, nechat věc významuplně viset ve vzduchu je oblíbená disciplína politiky. Jenže když ministr vnitra nechá něco viset ve vzduchu, je to jiná. Mocný muž, přístup k informacím tajných služeb… takže na tom přece něco musí být, ne?
Ale také nemusí. A není to pak nic jiného než pomluva. My nevíme, co ověřit, a postižený neví, proti čemu se veřejně bránit. Cosi ale ulpí. Taková zemanovská škola s vymyšleným „neponižováním“ Martina Putny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
