Rusku musíme rozumět

Situaci v současném Rusku vystihla aktivistka za lidská práva a místopředsedkyně Společnosti rusko-čečenského přátelství Oxana Čelyševa drobným postřehem. Co dobrého se stalo v Rusku za posledních osm let vlády Vladimira Putina, ptal se jí zahraniční novinář.

„Upřímně jsem se zamyslela a nakonec jsem našla. Je to úspěch, který ovšem není nijak spojen s Vladimirem Putinem. Je to prudký rozvoj divadelního umění v Rusku. Nic dalšího jsem nenašla,“ uvedla Čelyševa na semináři pořádaném minulý týden europoslankyní Janou Hybáškovou (o situaci v předvolebním Rusku píše také na svém blogu ZDE).

Seďte tiše

Ruská „disidentka“ kritizovala Putinův režim kvůli druhé čečenské válce, výbuchům domů v Moskvě, provokacím Federální bezpečnostní služby (FSB). „Za roky válečných operací jsme ztratili velké množství ruských chlapců, velmi mnoho obyvatelstva Čečenska, nikdo nedokáže uvést konkrétní číslo ztrát mezi civilním obyvatelstvem,“ řekla Čelyševa.

Upozornila i na budoucí problém v Čečensku a to radikalizaci mladé generace Čečenců, která má pocit, že pouze se zbraní v ruce mohou prosazovat své zájmy. „Když 80 procent obyvatelstva nemá práci, pak se lidé obracejí k islámu a dnes máme co do činění s islámským fundamentalismem nejen na území Čečenska.“

Varovala především před státním terorem silových struktur Ruské federace, které z Ruska začínají dělat unitární stát. Šéfové regionů jsou jmenováni a voleni tak zůstávají pouze starostové, a na ty nepohodlné je také vyvíjen státem organizovaný nátlak, upozornila Čelyševa. „Seďte tiše a ani nedutejte,“ tak charakterizuje aktivistka nátlak ruských úřadů na běžné občany Ruska. Kritizovala i Evropskou unii, která na problémy Čečenska zapomněla, ostatně ani ruská inteligence se nechce bavit o problémech na severním Kavkazu, protože by musela jednat, svěřila se se svými zkušenostmi Čelyševa.

Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý na semináři hovořil geopolitických aspektech partnerství s Ruskem. Podle něj Rusko svými vojenskými cvičeními provokuje Západ daleko více, než úmysl USA vybudovat v ČR a Polsku komponenty protiraketové obrany. „Ti, kteří tomu skutečně rozumí, ví, že to je pouze rétorika,“ komentoval Šedivý výhrůžky ruských představitelů o novém kole zbrojení. Podle Šedivého plánovaný americký radar nemůže monitorovat nějaké území státu, ale pouze let rakety.

Obratný Putin

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Libora Dvořáka byl rozhodujícím krokem „na cestě do pekel“ rok 1996, kdy byl podruhé zvolen prezidentem Boris Jelcin. „Nevsadili jsme na princip, ale na osobu,“ ilustroval změnu v ruském myšlení citátem šachisty Gari Kasparova.

Od roku 2000, kdy vládne Rusku Putin, se podle bývalého zpravodaje České televize v Moskvě v zemi obnovila důvěra v autoritářský režim v souvislosti s přílivem „petrodolarů“ do země a současně se upevňovala nenávist k demokracii. Souviselo to i s Putinovým „bojem“ proti oligarchům. „Režim Vladimira Putina a jeho tým považuji za velmi obratný. Dostal Rusy tam, kde je chtěl mít,“ řekl Dvořák k současné realitě Ruska.

Diskutující se shodli, že není potřeba se současného Ruska bát, ale spíše mu porozumět. „Musíme brát v potaz, že značná část obyvatelstva s novým, autoritativním řízením své země souhlasí. Má pocit, že přináší úspěch,“ zdůraznil Dvořák.

Čelyševa upozornila i na některé pozitivní trendy, které se začínají ve společnosti objevovat. Ilustrovala to na příkladu toho, že více mladých Rusů, kteří studovali na prestižních západních univerzitách, se nyní postavilo proti rušení poboček Britské rady v Rusku. „Ruská inteligence se mění a začíná být slyšet,“ uvedla na závěr optimisticky.

V Rusku se volby uskuteční příští neděli 2. března. Jasným favoritem voleb je Putinův chráněnec a místopředseda vlády Dmitrij Medveděv. Prezidentské volby začaly již v úterý 19. února, kdy volili příslušníci ruských ozbrojených sil v Čečensku, kteří budou mít 2. března službu.