0:00
0:00
Agenda10. 12. 20133 minuty

Nelson Mandela: Nebezpečné roky

Fotografie ze čtyř let, které Jihoafrickou republiku nasměrovaly ke svobodě

Den po propuštění z vězení
Autor: © Louise Gubb/CORBIS SABA

Nelson Mandela trochu tušil, kam se po 27 letech ve vězení vrací. O Vánocích roku 1986 ho vysoký úředník vězeňské služby poprvé vzal na projížďku Kapským městem. Mandela v té době začal potají jednat s vrcholnými představiteli apartheidu a před možným propuštěným měl aspoň trochu poznat zemi, která se od jeho uvěznění tolik změnila.

Následovaly další vyjížďky, při kterých se Mandela procházel po pláži, poseděl v kavárně nebo jedl hranolky se smaženou rybou v bistru - a jednou navštívil i rodinu svého vězeňského strážce. Vyjížďky byly pochopitelně tajné – ale skoro po třiceti letech, kdy byly jakékoli nové fotografie prominentního vězně zakázané, by “Madibu“ asi stejně nikdo nepoznal.

↓ INZERCE

Budoucí prezident - s nímž se v úterý rozloučili světoví státníci - si mohl udělat obrázek o zemi, kterou měl po propuštění proměnit. Dnes už se zapomnělo na to, jak chaotický a temný obrázek to tehdy byl. Jižní Afrika byla rozložená nejen rozkolem mezi černochy a bělochy. Fotografie, které zveřejňujeme, ukazují klíčové čtyři roky, jež uběhly mezi Mandelovým příchodem na svobodu (únor 1990) a prvními svobodnými volbami, které se konaly v dubnu 1994.

V černošských čtvrtích zuřily boje mezi příznivci Afrického národního kongresu a nacionalisty národa Zulu. Dodávkami zbraní a vraždami, které měly vyprovokovat masové střety, je rozdmychávala i bělošská armáda a tajné služby. Při střetech mezi černošskými frakcemi zemřelo kolem patnácti tisíc lidí. Aktivní byli i bělošští extremisté, kteří tehdy připravovali na chystanou válku i své malé děti a nosili symboly podobné těm nacistickým.

Jeden takový extremista v roce 1993 zastřelil populárního šéfa Jihoafrické komunistické strany Chrise Haniho a země tehdy stála na pokraji občanské války. Radikálnější členové Mandelova Afrického národního kongresu žádali pomstu a kritizovali politiku usmíření s bývalými utlačiteli.

Mandela však dokázal vždy najít správná slova i symbolická gesta a prosadit - jakkoli nedokonalý – kompromis, který dodnes charakterizuje Jihoafrickou republiku. Na jedné straně stojí obrovská očekávání dlouho utlačované černošské většiny, která pochopitelně touží po radikální změně; na straně druhé obavy bělošské menšiny z budoucnosti a snaha zapojit její kapitál a schopnosti do budování nového státu.

P. S. Autorem několika snímků v této fotogalerii je Greg Marinovich. Doporučuji skvělý film o něm a o skupině jihoafrických fotografů, kteří tehdejší boje v černošských čtvrtích dokumentovali. Trailer i snímek najdete na YouTube.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články