Muslimové musí pochopit, že pes je rozumné zvíře

V dubnu Respekt přinesl profil švédského umělce Larse Vilkse, který se proslavil karikaturou proroka Muhammada se psím tělem. Irácká Al-Káida za jeho hlavu kvůli obrázku vypsala odměnu sto padesát tisíc dolarů – a Vilks se na šest let stáhl do ústraní. V červenci však svoje téma oprášil a ve švédském Malmö uspořádal výstavu dalších karikatur zesměšňujících Alláhova proroka, nejsvatějšího symbolu všech muslimů. Účast na vernisáži avizovali  pravicoví extremisté a radnice Malmö se obávala nepokojů. Nyní, kdy výstava  čerstvě skončila, se ukázalo, že bouře se podařilo rozehnat už předem.

Třísettisícové Malmö má nejvyšší podíl imigrantů ze všech švédských měst, patnáct procent místních se hlásí k islámu. „I bez té výstavy máme daleko k harmonii - jsou zde čtvrti, do kterých se bojí jezdit i policie, proti mladým muslimům tu vedou války místní teenagerské gangy, před třemi roky zde byli tři cizinci zavražděni,“ popsal v dubnu atmosféru města Björn Lagerbäck, ředitel občanského sdružení Dialogue Forum, jež se snaží řešit etnické konflikty. „Bojíme se, že výstava konflikty jen vyostří.“

Pes je navíc v islámu považován za druhé nejšpinavější zvíře, hned po praseti. „Je to jedno z pravidel, která jako věřící zkrátka nezpochybňujeme a respektujeme je,“ řekl Respektu v dubnu Vladimír Sáňka, ředitel Islámské nadace v Praze. „Karikovat lze kazatele nebo politiky, ale Muhammad je prostě tabu.“

Že jde o výbušnou kombinaci, věděl i Lars Vilks. „Bylo mi jasné, že je to naštve,“ připustil, „ale o to právě jde - měli by pochopit, že my na psy tak nekoukáme. A zvážit, zda se tohoto dogmatu nevzdat -proč by měli být psi nečistými, špatnými zvířaty? Musí pochopit, že to je rozumné zvíře.“

Místní imámové prostřednictvím médií neskrývali rozhořčení nad výstavou. Rozhodli se však olej do ohně fyzicky nepřilívat – a na výstavu nikdo z nich nepřišel. „Chce nás jen urážet, jakkoli se k němu veřejně dál vyjadřovat by byla ztráta času,“ řekl na Vilksovu adresu šejk Hassan Moussa z Islámského kulturního centra ve Stockholmu. Účast naopak slibovala v dopisech radnici extremistická pravicová sdružení. Lagerbäck spolu se starostou města Ilmarem Reepalou proto občany vyzvali k bojkotu exhibice.

Onoho 6. července obklíčily galerii Rönnquist & Rönnquist, kde Vilks vystavoval, desítky policistů. Na střechách okolních domů postávali snajpeři, okolní ulice byly pro auta uzavřeny a střežilo je asi padesát policistů, další čtyři byli přímo v místnosti s „prorokopsími“ obrazy. Do maličkého prostoru dorazilo v den vernisáže asi pět set návštěvníků, ale jak potvrzují švédská média i Björn Lagerbäck, vše nakonec proběhlo překvapivě klidně.

„Vlastně se nic nestalo – přišlo sice několik desítek nacionalistů, ale protože je nikdo neprovokoval hlasitou kritikou výstavy, k  potyčkám nedošlo,“ říká. Uklidnit situaci pomohl i jasný postoj radnice, která několikrát zopakovala, že nemůže výstavu zakázat, ale s Vilksovými díly rozhodně nesouhlasí.

Vztek rozmělnilo i několik schůzek imámů s autorem Vilksem, které dalo dohromady Lagerbäckovo fórum. „Vyříkali si to už předem. A zároveň jsme místní imámy poprosili, aby členy své komunity pro den vernisáže opakovaně vyzývali ke klidu,“ dodává Lagerbäck.

„Veškeré napětí se vykrystalizovalo před výstavou, po ní se vlastně rozprostřelo zvláštní ticho,“ líčí své dojmy sám Lars Vilks. Výstavu za měsíc navštívily tři a půl tisíce lidí a všech sedmadvacet vystavovaných maleb se prodalo, každá v přepočtu průměrně za třicet tisíc korun. V prosinci se  Vilks chystá vystavit další „prorokopsí“ malby ve Stockholmu a příští rok pak v Londýně.