Krutý březen

Březen je v Tibetu nejkrutější měsíc; je to tradiční období předem ztracených protestů proti čínské nadvládě. Letos jsou úřady obzvlášť ostražité. Podnikly přísná preventivní opatření, jaká tu poslední dobou nepamatují. Klášterní města napříč širokou oblastí Tibetské náhorní plošiny se uzavírají pro návštěvníky. V těch dosud přístupných má vojsko zvýšenou pohotovost, aby se předešlo opakování loňského výbuchu nespokojenosti.

V různých částech rozlehlého území Číny s tibetským osídlením, které zahrnuje Tibetskou autonomní oblast a navíc zasahuje do čtyř provincií, se bezpečnostní opatření liší. Tibetské hlavní město Lhasu střeží vojáci v přilbách a s puškami. Na střechách poblíž chrámu Džókhang, nejsvětějšího svatostánku Tibetu a častého ohniska protestů, číhají odstřelovači. Jedna západní turistka tvrdí, že ji během nedávné cesty nápadně sledovali policisté v civilu. Zahraničním novinářům je do Tibetu vesměs vstup zakázán. Čínské cestovní kanceláře hlásí, že zahraničním turistům není povolen vstup až téměř do konce března.

Příliš mnoho výročí

V posledních dnech vojáci zatarasili příjezdové komunikace do tibetských oblastí provincií Kan-su a S’-čchuan. Vypadají jako členové čínské paravojenské Lidové ozbrojené policie (LOP), ale mnoho Tibeťanů se domnívá, že se operací účastní i vojáci pravidelné armády přestrojení do uniforem LOP. Podle jednoho zdroje se v posledních měsících v kasárnách po celé náhorní plošině pilně přistavovaly nové ubikace, aby byly připraveny na příliv posil.

Mezi ožehavá březnová data patří první výročí loňských nepokojů ve Lhase a zároveň padesáté výročí povstání, které vedlo k útěku dalajlamy do Indie, navíc 28. března uplyne padesát let od chvíle, kdy byla místní tibetská vláda nahrazena vládou podléhající komunistům. Z rozhodnutí vlády se má toto datum oficiálně připomínat jako „vysvobození Tibetu z nevolnictví“. Radovat se bude málokterý Tibeťan.

Náladu poznamenalo i rozsáhlé zatýkání v důsledku loňských nepokojů. Mezinárodní kampaň pro Tibet (International Campaign for Tibet, ICT), nevládní organizace se sídlem ve Washingtonu, na základě oficiálních údajů usuzuje, že zhruba 1200 zadržených osob zůstává nezvěstných. Více než sedmdesát lidí bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody. Existuje množství zpráv o mučení a týrání.

A přesto západní skupiny na ochranu lidských práv zaznamenaly v posledních dnech nové nepokoje. Patnáctého února policie zadržela osamělého mnicha, který protestoval ve městě Lithang v S’-čchuanu. Následující den byla zatčena skupinka Tibeťanů, kteří se shromáždili, aby požadovali jeho propuštění. Devatenáctého února dav údajně podpálil policejní vozidla v Nagčhu poté, co došlo k potyčce mezi Tibeťanem a taxikářem čínské národnosti Chan.

K napětí také přispěly výzvy od Tibeťanů ze zahraničí, aby se lidé zdrželi oslav tibetského Nového roku, který letos připadl na 25. února, a místo nich oplakávali zabité během loňských protestů. Dalajlama prohlásil, že vláda vydala „provokativní nařízení“ uspořádat honosné oslavy svátku. Státní televize v Tibetu při té příležitosti odvysílala čtyřhodinové galapředstavení.

Celý text čtěte v pondělním vydání Respektu.