Jaderné Česko

Senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu uspořádal konferenci Budoucnost jaderných zdrojů v České republice, na které zazněly odborné příspěvky i ostrá slova na adresu Stranu zelených. Ti totiž v současnosti blokují změnu programového prohlášení, které zakazuje další rozvoj jaderné energetiky.

Náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Hüner představil na konferenci predikci spotřeby elektřiny do roku 2030. „Počítáme se zachováním ekonomického růstu, který bude kopírován zvýšením spotřeby. Do roku 2020 vzroste spotřeba o 17 procent, do roku 2030 až o 35 procent oproti současnému stavu,“ uvedl. Hüner upozornil na to, že kolem roku 2015 bude řada uhelných elektráren na konci své životnosti, a bude se muset rozhodnout o dalším postupu.

Zachování energetické soběstačnosti by mělo podle Hünera zůstat prioritou. „Měli jsme pravidlo, že v každém okamžiku bychom měli být schopni pokrýt svou spotřebu a ještě mít 10 až 20 procent rezervu,“ řekl s tím, že jedinou možností, jak si soběstačnost udržet, je další rozvoj jaderné energetiky. „Jádro v Česku musí mít budoucnost,“ tvrdí.

Česko navíc nebude v budoucnu moci elektřinu importovat. Pro větší dovoz elektřiny totiž neexistují dostatečné kapacity, a okolní země budou mít v budoucnu svoje problémy s energetickou soběstačností. „Energetika není formule jedna, kde auto ihned reaguje na změnu pokynu. Děláme rozhodnutí na 30 let,“ upozornil Hüner a dodal: „Nejmladší uhelná elektrárna v Dětmarovicích je stará 33 let. Chybí nám celá jedna generace nových elektráren.“

Kritika z kraje

Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník kritizoval vládu za sporný bod v programovém prohlášení. „Jsou zde tlaky, aby se Česko obešlo bez jádra. Ale nejsou to tlaky z obcí nebo krajů. Pochází přímo od vlády,“ postěžoval si Zahradník. Krajské zastupitelstvo podle hejtmana sice přijalo v roce 2004 usnesení proti dalšímu rozvoji jaderné energetiky, ale nyní je kraj připraven své stanovisko přehodnotit. „Protistranou by pro nás měl být premiér, který za námi do Českých Budějovic trochu s nadsázkou přijede po nové dálnici,“ dodal Zahradník v narážce na to, že by kraj měl mít nějaké výhody z případného umístění dalších dvou jaderných bloků v Temelíně.

Ředitel výrobní divize ČEZ Vladimír Hlavinka nastínil, jaké by byly technické parametry dalších dvou bloků v Temelíně. „Měly by mít životnost 60 let, každý by měl výkon přes 1000 MW. To je nejekonomičtější a nejbezpečnější varianta,“ uvedl. Dostavba by byla hotová za 13 let. „Už teď máme zpoždění,“ upozornil. Celkové náklady by činily přibližně 200 miliard, a polovina by připadla pro české firmy. „Pokud by zde ale nebyla politická vůle, může se takový projekt uskutečnit na Slovensku nebo jinde v zahraničí, a ty peníze tak můžou odplynout,“ pohrozil.

Úspora elektřiny

Poměrně skeptický názor na možné úspory ve spotřebě elektřiny vyjádřil profesor jaderné fakulty ČVUT Bedřich Heřmanský. „Úspory jako program se nedaří realizovat již desítky let. Společnost navíc bohatne, takže do budoucna to také nebude reálné,“ uvedl ve svém příspěvku.

Jadernou energetiku vnímá jakou součást udržitelného růstu hlavně v dlouhodobém hledisku. „V Japonsku již deset let fungují dva jaderné bloky třetí generace a čtvrtá generace se objeví po roce 2030,“ nastínil budoucí vývoj. Diskuse o vyhořelém jaderném palivu podle něj nejsou na místě. „Když se podíváme, jak s takovým odpadem hospodaří vojáci, tak energetika může mít čisté svědomí,“ doplnil.

Bezpečné jádro

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová poukázala na bezpečnost jaderné energetiky. „Je to rizikové odvětví, na druhé straně není jediné, a není tím nejrizikovějších. Exploze plynu, závaly v dolech a přetržené přehrady si vyžádaly více lidských životů,“ srovnala bezpečnost jednotlivých energetických zdrojů.

Všechna česká jaderná zařízení jsou podle Drábové na světové úrovni. „V radiační ochraně personálu jsme na prvním místě na světě,“ pochválila český přístup k bezpečnosti. Česko má podle ní problém hlavně ve stárnutí personálu a zařízení a nedostatku specialistů. Důležité je také veřejné mínění. „Stále ještě nevím, jestli slunce nad jadernou energetikou vychází nebo zapadá,“ uzavřela poeticky.

Česko se může v budoucnu setkat také s potížemi při shánění dodavatelů. Upozornil na to koordinátor Evropského jaderného fóra František Janouch. „Až se rozhodneme stavět, tak bude obtížné sehnat dodavatele. Ti budou obsazeni na desítky let dopředu,“ varoval ve svém vystoupení. Na světě je v provozu 439 jaderných bloků a chystá se výstavba dalších 349. „A jejich příprava pokračuje dost rychle,“ zdůvodnil zaneprázdněnost dodavatelských firem.

Janouch představil také své propočty energetické potřeby v budoucnosti. „Denně musíme instalovat 500 MW výkonu, aby byla pokryta potřeba demografického přírůstku. Každý druhý den by se tak měl spustit jeden blok Temelína,“ představil své výsledky. Země, které se vzdávají svých jaderných programů, podle něj uvažují v horizontu volebního období. „Jaderná energie je nejenom zelená ale i udržitelná. Uranu je dostatek na tisíce let dopředu,“ dodal.

Strategické zájmy

Do následné diskuse se přihlásil například poslanec Jan Klas (ODS), který se „obul“ do Strany zelených. „Členové Strany zelených poškozují svým jednáním strategické zájmy země. Jejich ideologie je nebezpečná,“ prohlásil emotivně. Česko bude podle něj stavět plynové elektrárny, které zvýší naši závislost na Rusku. „Je to intermezzo v jaderné energetice. Ale fatální intermezzo,“ pokračoval.

Klas se pustil také do nového klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, který chce výrazně snížit emise CO2 a více podporovat obnovitelné zdroje. „Je to katastrofa. Absolutně to ohrožuje naši konkurenceschopnost vůči asijským zemím. Ty vypouští nejvíce CO2 a my s 0,3 procenty světové produkce budeme řešit nějaký balíček,“ rozčiloval se.

Česko by mělo podle Klase prorazit těžební limity v dole Bílina. „Nejsou tam žádné domy, které by se musely bourat, a získaly bychom čas do roku 2060, kdy už budou k dispozici jaderné elektrárny čtvrté generace. A kruh se uzavře,“ představil svou vizi. Vládu pochválil pouze za to, že neuzavřela český uranový důl. „Je to jediný funkční důl v EU a pro Česko je to zlatý poklad v hodnotě 250 miliard,“ dodal.

Na obranu Strany zelených vystoupil Vladimír Vlk z ministerstva životního prostředí. „Strana zelených není stranou šílenců, máme akorát jiný pohled na energetiku,“ uvedl s tím, že je připraven stejně jako ostatní členové strany k diskusi.

Na to reagoval poslanec Klas poznámkou: „S vaším předsedou není řeč. Řeknu jen tři příklady. Místo jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín by se muselo postavit 6 tisíc větrníků. Aby se nahradila výroba z Dukovan biomasou, musela by se spálit každý rok polovina lesů v Česku a to, co vyrobí největší česká solární elektrárna za rok, vyrobí Temelín za 25 minut. Tak nevím, o čem se tady bavíme.“

O energetických možnostech země a především o úsporách spotřeby energie se dočtete více v pondělním vydání Respektu.