Hledá se prezident pro tradiční rodinu

Kolik je kandidátů: Podle oficiálního seznamu ministerstva vnitra je kandidátů 15 (jeden z nich, Peter Osuský, se kandidatury vzdal), většina pozornosti se však soustředí na sedm z nich. Mezi nimi je současný premiér a předseda strany Smer-SD Robert Fico, bývalý premiér Ján Čarnogurský, někdejší předseda Národní rady Pavol Hrušovský, herec a spoluzakladatel Veřejnosti proti násilí Milan Kňažko, podnikatel Andrej Kiska a poslanec Národní rady Radoslav Procházka. Pozornost si vysloužila i jediná ženská kandidátka Helena Mezenská, poslankyně Národní rady, která ovšem víc než svou politickou kariérou nebo názory poutá pozornost prohlášeními, že má dny, kdy nepotřebuje jíst a vyživuje ji vesmír.

Kdo je největší favorit: Nepochybně současný premiér Robert Fico, který se už léta těší velké popularitě - a je jisté, že se propracuje do druhého kola. Poslední průzkumy mu přisuzují zhruba 37 procent, což na finální vítězství hned v prvním kole nestačí. Jak dopadne druhé kolo, závisí na tom, kdo se proti němu postaví. Nejčastěji se mluví o jednom z trojice kandidátů Kiska - Kňažko – Procházka; přičemž podle průzkumu agentury Focus z minulého měsíce je Andrej Kiska jediný, kdo by dokázal v případném druhém kole Fica porazit.

Tipovat výsledky každopádně není jednoduché, Slovensko má bohatou tradici spíš ve volení „proti někomu“ než „pro někoho“ - a každého z kandidátů provází kromě příznivců řada zarytých odpůrců. Všeobecně se očekává, že rozdělení voliči pravice se ve druhém kole spojí a budou volit kohokoliv proti Ficovi. Nemusejí to však udělat všichni. Kisku, který se nyní věnuje filantropii skrze svou organizaci Dobrý Anděl, provází kritika, že zbohatl na nebankovních společnostech s vysokými úvěry. Třeba u Radoslava Procházky pak může řadu lidí odradit nízký věk (41 let) a vysoké sebevědomí. A jak upozorňuje deník SME, Milan Kňažko je sice důstojný kandidát, ale jeho myšlenky nikoho nenadchnou, navíc někdejší krátké spojení s HZDS může řadu lidí odradit ještě dnes.

Kdy budou jasné výsledky: Volební místnosti se zavřou v sobotu v deset večer, výsledky z prvních obvodů můžou být známé před jedenáctou hodinou. Ústřední volební komise zveřejní oficiální výsledky v neděli. Na druhé kolo si Slováci počkají do 29. března, kdy bude postup stejný, ale už s definitivním vítězem.

Co by pro Slovensko znamenalo vítězství Roberta Fica: Řada komentátorů varuje, jaké dopady by mělo vítězství premiéra a předsedy nejpopulárnější strany. Slovensku by to přineslo de facto vládu jedné strany spojenou s bezproblémovým schvalováním zákonů. Smer má už dnes předsedu vlády i parlamentu a vládne v drtivé většině krajů. Slovenská média zároveň upozorňují, že platit by přestala i dluhová brzda, kterou umožňuje výjimka z ústavního zákona. Ta totiž říká, že omezení státního dluhu se netýká vlády dva roky po vyslovení důvěry (což ji má chránit před případným nezodpovědným jednáním předchozí vlády). Spolu s Ficem by nynější vláda podala demisi a její následníci by tak dva roky dluh nemuseli řešit.

Kolik Slováků obvykle prezidenta volí: Zatímco Česko loni svou první přímou volbu prezidenta sledovalo s obrovskou pozorností a v prvním kole se jí zúčastnilo 63 procent voličů, Slováky už po patnácti letech tato možnost k volebním urnám moc netáhne. V prvním kole zatím posledních voleb hlasovalo 43,6 procenta voličů; v roce 2004 to bylo 48 procent. Jen první přímá volba přilákala 73 procent hlasujících.

Jaké téma volby rozhodne: Z debaty v posledních dnech se zdá, že největším tématem letošních prezidentských voleb je tzv. tradiční rodina. Na konci února schválilo KDH spolu se Smerem ústavní změnu, která říká, že manželství je pouze svazek muže a ženy (komentář Martina M. Šimečky). Aby si získal silně katolické Slovensko, upozorňoval i Robert Fico už na začátku roku, že vyrůstal v křesťanské rodině i přesto, že byl členem KSČ a v minulosti se hlásil k ateismu. Téma tradiční rodiny tak hýbe Slovenskem už několik měsíců. Zdá se, že v zemi, kde se odhadem třetina dětí rodí mimo manželství, je rozhodující vlastností kandidáta přesvědčit Slováky o tom, že žádné změny v konzervativním vnímání svazků se konat nebudou.

Jak významné postavení má na Slovensku prezident: Slovenský prezident má pravomoci podobné tomu českému - podepisuje zákony, přijímá, pověřuje a odvolává diplomaty, za přesně stanovených podmínek může rozpustit Národní radu, jmenuje soudce, vyhlašuje referendum. Jejich využití ovšem závisí - stejně jako v případě Miloše Zemana - na vlastní agilitě a rozhodnutí, jak by chtěl svou funkci vykonávat.

Nicméně jinak nemá prezident ve slovenské společnosti postavení výrazného lídra; alespoň se taková osobnost v posledních letech nenašla. I současný prezident Ivan Gašparovič je znám spíš jako autor vtipných citátů než hlubokých myšlenek. Navíc poměrně nízký rozpočet prezidentské kanceláře zároveň neumožňuje rozsáhlé akce. Podobně se v poslední době nenašla ani první dáma, která by na sebe dokázala výrazněji strhnout pozornost nebo inspirovat.