Facebooková generace jde volit

Narodili se pouhé dva roky po vzniku České republiky, je jich necelých sto tisíc a možná právě oni rozhodnou nadcházející předčasné volby. A přitom toho o nejmladší generaci českých voličů moc nevíme.

Víc mladých politiků

Ondřeje Peľáka (18) z Kolína politika vyloženě baví. Rád ji probírá s rodiči, sleduje Otázky Václava Moravce a z politické situace má prý nadšený kytarista a student informatiky dobrý pocit. „S vyšetřováním poslanců se konečně začíná řešit korupce,“ říká v učebně kutnohorské průmyslovky.

Že by nešel volit, ho ani nenapadlo. „Spousta lidí umí jen nadávat u piva, ale tím se nic nezmění – já bych chtěl s věcmi, co se mi nelíbí, i něco udělat, dát prostor novým menším stranám.“ Než půjde k urně, chystá se ještě vyzkoušet volební kalkulačku, pročíst si programy – a hlavně všechno probrat s kamarády. „S několika máme podobné názory, vybereme si společně,“ říká.

Až odmaturuje, chtěl by se živit hraním ve své kapele – anebo si otevřít vlastní grafické studio. Témata jako daně ho ale zatím nijak zvlášť netrápí; koho volit se prý rozhodne hlavně podle toho, jak strany přistupují ke korupci – rád by v programech našel zveřejnění veškerých detailů o veřejných zakázkách. Anebo víc referend, v nichž vidí lék na všeobecný nezájem o politiku. „Kdyby lidi nesli větší odpovědnost, měli by víc pocit, že skutečně rozhodují o dění v Česku,“ myslí si. Dále by ocenil větší svobodu na internetu - a legalizaci konopí.

Jeho rodiče, podnikatelka a zaměstnanec Českých drah, volí ČSSD, ale Ondřej to na sociální demokraty zatím nevidí. „Částečně jsou mi sympatičtí, vadí mi ale, jak se teď podvolují panu Zemanovi,“ říká vytáhlý blondýn. Nejlákavější změnu tak pro něj zatím představují ANO, Piráti, anebo uskupení Jana Korytáře Změna.

Piráty… 

Na kamarády dá nejvíc i Ondřejův spolužák Martin Špitálník (18) z Jiříkova na Havlíčkobrodsku. Ještě před pár týdny byl rozhodnutý nevolit, potom ale vyrazil s orchestrem na zahraniční výjezd a během dlouhých večerů přišla řeč i na volby. „Říkal jsem klukům, na to kašlu, že to nemá cenu – a oni na mě vyjeli, že to je moje povinnost a že mám být rád, že tu možnost mám, zvolit si, koho chci.“ O pět let starší kamarády respektuje, a tak prý nakonec změnil názor a k urnám vyrazí.

Jeho přátelé volí spíše pravici, naopak rodiče zaměstnaní u policie a v administrativě hlasují pravidelně pro ČSSD. On sám je prý rozhodnut pro piráty. „Chtějí více přímé demokracie, průhledné veřejné zakázky. A já si hlavně přeji, aby přišla nějaká změna – ne pořád ti samí staří politici.“

…nebo nikoho

Karolíně Chybové bylo začátkem října už dvacet, nicméně ani letos se k volbám nechystá. Říká, že politika jde naprosto mimo ni. Neunikla jí třeba „nerovnováha“ prezidenta Zemana nad korunovačními klenoty - a nelíbila se jí. Nicméně klání politických stran je pro ni nesrozumitelné a odtažité.

„Vůbec se v tom neorientuju, nevím, koho bych volila,“ usmívá se tmavovláska, která by jednou chtěla pracovat s dětmi ve školce a teď studuje na pražské Dívčí katolické střední škole obor pečovatelské služby. Přitom poznala, jak funguje český stát, z nepříjemně blízkého detailu – v deseti letech se ocitla v dětském domově a od dvanácti žije v pěstounské rodině.

Názory a příběhy dalších nejmladších voličů naleznete v novém čísle Respektu 42/2013