0:00
0:00
Agenda29. 4. 20154 minuty

České jedové louže v Polsku

Odpad z ostravských lagun stále hnije na předměstí Katovic

České laguny v Polsku
Autor: Milan Jaroš

Na rozlehlé pláni na kraji Katovic ční z roští a plevele tu starý komín, tam troska železničního mostu – a další ruiny po bývalé železárně. Vyfotit, jak rozklad ruin pokročil, sem vyrazil na podzim roku 2011 i Michal Malina, reportér místního zpravodajského webu szopienice.cz. V důvěrně známých kulisách ho ale čekalo překvapení. V místech, kde bývala tráva, najednou ležela deset metrů vysoká a čtyřicet metrů široká halda černého mazlavého materiálu.

„Široko daleko žádná cedulka ani plot, nemohl jsem věřit vlastním očím,“ vzpomíná mladý reportér Michal Malina a ukazuje na kopec, který stojí jen pár set metrů od prvních katovických bytovek.

↓ INZERCE

Tehdy osmnáctiletý polský reportér Malina svůj objev učinil jen chvíli poté, co v nedaleké Ostravě konečně začalo dlouho odkládané čištění největšího volně rozlitého skladiště jedů v Česku; lagun plných kyseliny sírové, vyjetých olejů a jiných průmyslových chemikálií. Podrobně jsme o tom psali v tištěném Respektu v článku Domov na laguně.

Demonstrace, petice

V roce 2011 začala firma Geosan, které stát svěřil úkol ostravské jezero jedů odklidit, mísit kaly s vápnem a uhlím a chystat je na spálení v nedaleké elektrárně. Jenomže spalovací zkoušky ukázaly, že kotle elektrárny tento druh „paliva“ nezvládnou. Konec roku 2011, do něhož Geosan v smlouvách slíbil kaly odklidit, se přitom blížil – a s ním i riziko čtvrtmiliardové pokuty za nedodržení termínu.

Laguny v Polsku Autor: Milan Jaroš

Geosan tedy začal jednat o spalování se severočeskou cementárnou v Čížkovicích, ovšem i zde nastaly problémy. Místní, vyděšení toho, že by měli za domem ve vzduchu jedovaté výpary, začali pořádat demonstrace, sepsali petici…

V cementárně palivo spalovacími zkouškami nakonec prošlo, přesto Geosan pod tlakem místních slíbil, že do Čížkovic nepřeveze všechen materiál z Ostravy, jak původně plánoval, ale jen zhruba polovinu. Stále tak zbývalo vyřešit, jak z areálu lagun odstranit do konce roku 2011 zhruba 100 tisíc tun hmoty.

Odvezte si to

Redaktor Malina v roce 2011 nelenil a nahlásil podezřelý kopec polské inspekci životního prostředí – a ta s podivem zaznamenala v téže době obdobná hlášení o haldách i ze slezských Lozisk Gornych a Dąbrowe Górniczi. Stejnou haldu našli i v severomoravském Vratimově.

Polské testy potvrdily, že jde o „palivo“ z Ostravy. Geosan je však právně z obliga: hmotu prodal dalšímu zprostředkovateli, firmě Simul, která se zase hájí tím, že ho dál prodala polskému partnerovi. K hmotě - o jejíž závadnosti inspektoři nepochybují - se tedy nikdo nakonec nehlásí.

Laguny v Polsku Autor: Milan Jaroš

„Ta hmota vznikla z kyseliny a dehtů, je nebezpečným odpadem,“ říká Marek Porycki, který se v Polské inspekci životního prostředí věnuje přeshraniční přepravě odpadů.

Převoz odpadu se musí v EU v cílové zemi hlásit – a převézt ho lze, až když ta země souhlasí. „Ani jedno se nestalo, takže je tu ta mohyla nelegálně,” shrnuje inspektor Porycki s tím, že Polsko žádá, aby si tedy Česko svoje jedy zase odvezlo.

Nejste třetí svět

Věci se mezitím chytla polská média, slezské “haldy z Česka” se dostaly i do hlavních zpráv a v Polsku kvůli nim několik i proběhlo protestů. „Není nijak zajištěna, jedy z ní pronikají do půdy, vzduchu a okolních vod, máme z ní strach,“ popisuje svoje obavy z haldy jeden z lídrů tehdejších protestů, Maciej Smykowski z tamní Strany zelených. „Česko není země třetího světa, která by si nemohla nápravu prostředí zdevastovaného na úkor obyvatel Szopienice dovolit,“ dodává Smykowski.

Jenomže odstranění haldy se ukazuje jako problém. Na hmotu lze totiž podle různých výkladů evropských regulací životního prostředí nahlížet jako na „odpad“ (názor polské inspekce), nebo na „palivo“ (což tvrdí české ministerstvo životního prostředí). A to, k čemu se právníci přikloní, rozhoduje i o tom, zda černé mohyly odstraní na své náklady Polsko, nebo pošle účet do Česka.

Spor má nyní rozsoudit Evropská komise, na niž se polský inspektorát v zoufalství obrátil. Brusel do Prahy a Varšavy už před dvěma roky vzkázal, že „pokud nedojde k dohodě mezi oběma zeměmi, má se s materiálem zacházet jako s odpadem“.

Česko se k odvozu nemělo, a tak Poláci podali koncem roku 2013 ke Komisi stížnost, že Praha její nařízení neplní. Momentálně běží „řízení o nesplnění povinnosti“- a pokud ani nyní nenastane náprava, může se Česká republika s Polskem ocitnout před soudem. Pokud i ten potvrdí, že je Komise v právu a ani pak nedojde k nápravě, hrozí Česku za hlady pokuta.

Laguny v Polsku Autor: Milan Jaroš

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články