Češi brzdí, Unie spadla do mínusu

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila o něco více, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 4,5 procenta, když trh očekával o čtyři desetinky lepší číslo. „Za zpomalením ekonomického růstu stojí hned několik faktorů. Jde o velmi silnou českou měnu a ochlazování evropské ekonomiky,“ okomentoval rychlý odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro Respekt.cz analytik společnosti Fio Josef Novotný. Evropská ekonomika podle odhadu Eurostatu poklesla mezičtvrtletně o desetinu procenta. V rámci eurozóny byl pokles dvojnásobný.

Na Česko mají vliv především okolní země, do kterých směřuje největší část českého exportu. „Velké zklamání je výkon německé ekonomiky, která ve druhém čtvrtletí také poklesla. Na začátku roku to přitom ještě vypadalo, že Německo vnějším tlakům poměrně úspěšně vzdoruje,“ řekl pro Respekt.cz analytik ČSOB Petr Dufek. Podle údajů německého statistického úřadu poklesla ekonomika našeho západního souseda mezi prvním a druhým čtvrtletím o půl procenta. Meziročně si Německo udrželo růst 1,7 procenta.

Obecně se odhaduje, že pokles HDP v Německu se odráží na české ekonomice poloviční silou, čili pokles o jedno procento odpovídá zpomalení růstu o půl procenta. Mezi analytiky se ale najdou i výjimky, které takový dopad neočekávají. „Myslím, že zahraniční obchod čeká relativně dobrý vývoj. Naše zboží je cenově konkurenceschopnější a ta úvaha může být obrácená. S klesajícími příjmy v zahraniční poroste poptávka po levných automobilech ze střední Evropy,“ sdělil Respektu.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Dopady pro občany

Aktuální data o růstu českého hospodářství na občany nebudou mít přímo vliv. „Na nezaměstnanosti nebo klesající poptávce domácností se to již projevilo. Ten proces jde ruku v ruce,“ upozornil Bureš. Čechy by tak měl více zajímat další vývoj. Analytici i Česká národní banka odhadují celoroční růst někde okolo čtyř procent. Liší se ale v případě rychlosti zpomalení v závěru roku. „Očekávám, že se budeme ve čtvrtém čtvrtletí pohybovat někde u 3,5 procentního růstu,“ tvrdí například Bureš. Analytička Helena Horská z Raiffeisenbank je více pesimistická. „V posledním čtvrtletí letošního roku nevylučujeme zpomalení na tři, možná i něco málo pod tři procenta.“

Rychlý odhad neobsahuje rozklad jednotlivých složek růstu HDP. Podle Bureše jej ale nehledě na silnou korunu táhne hlavně zahraniční obchod. „Skutečný problém pro české exportéry by nastal, kdyby se do recese dostala většina Evropy. Zatím je v ní ale pouze Dánsko a Estonsko,“ upozorňuje. Na hraně recese, která je definována jako pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích, je ale už Francie, Itálie, Irsko nebo právě Německo. Ve všech těchto zemích zaznamenali ve druhém kvartále pokles. Jestli se trend potvrdí, ukážou čísla za další čtvrtletí.

Stejný den?

Vedle Česka a Německa publikovala své údaje o ekonomickém růstu také řada dalších zemí. „Není to přímo domluva, ale dnes v 11 hodin zveřejnil data za celou Unii Eurostat, a stejně jako další země tam chceme být,“ prozradil Respektu.cz Jan Heller ze statistického úřadu. Původně měl úřad zveřejnit svůj odhad až o den později, ale právě kvůli Eurostatu původní termín změnil. „Za země, které data do té doby nedodají, se provede odhad,“ doplnil.

Své data zveřejnilo například Slovensko, kde HDP vzrostl meziročně o 7,6 procenta, tedy v souladu s odhady. Pozitivně překvapilo Maďarsko, které rostlo o 2,2 procenta, tedy o čtyři desetiny lépe, než se čekalo. „Spadli do krize kvůli nerozvážné rozpočtové politice, a pak to museli hasit výraznými škrty a zvyšováním daní. Jedou tak trochu mimo evropský cyklus,“ komentuje Bureš. Stále je to ale relativně nízké tempo a podle Bureše budou mít problém nějak výrazněji akcelerovat nad tři procenta. „To, že je evropská ekonomika v útlumu, jim moc nepomáhá.“