Mají mít žáci možnost hodnotit své pedagogy prostřednictvím internetových stránek?

Dvojznačné řešení

Soud nasadil francouzským studentům náhubky

Yohanne Kenervé je šestnáctiletý student gymnázia Talma v městečku Brunoy, které leží něco přes 20 km na jihovýchod od Paříže. „Na rozdíl od jiných mě matematika zajímá, ale náš profesor nestojí za nic. Ne, že by byl nekompetentní, ale není to dobrý pedagog. Spolužáci se během jeho výkladu baví, poslouchají muziku, ze třídy odcházejí, přicházejí, a on přitom něco vysvětluje, jako by se nic nedělo. Za takových podmínek však z hodiny nic nemám, a tak jsem to tam napsal.“

Yohannova slova se týkají možnosti, kterou v průběhu jednoho měsíce využilo na 10 000 dalších žáků a studentů – mohli veřejně ohodnotit svého učitele prostřednictvím webové adresy Note2be.com. Tato internetová stránka začala fungovat dva dny před koncem ledna. Pár hodin po rozjezdu však vyvolala takovou nevoli, poprask a emoce ve světě francouzských učitelů i jejich odborů, že celá aféra skončila u soudu, jenž začátkem března vynesl nekompromisní rozsudek. Ale nepředbíhejme.

Lynčování učitelů?

Note2be.com založil mladý pařížský podnikatel Stéphane Cola. Cíl jeho aktivity spočíval v sestavení abecedního seznamu profesorů a učitelů z druhého stupně základních škol a gymnázií celé země, který by studentům dovolil pozitivně či negativně oznámkovat schopnosti i chování konkrétního pedagoga. Hodnocení vycházelo ze šesti kritérií: zda je učitel zajímavý, svým výkladem srozumitelný, spravedlivý, pravidelně přítomný, má u žáků respekt a disponuje nezbytnou motivací. Podmínkou klasifikace pak bylo uvedení studentova jména i příjmení, přesného názvu jeho školy a osobní e-mailové adresy.

Cola se po celou dobu narůstajícího odporu ze strany školských odborů odvolával na slova prezidenta Sarkozyho, jenž loni prohlásil, že hodnocení žáků profesory musí být vyváženo i hodnocením jejich práce samotnými žáky. Dalším argumentem zřizovatele tohoto webu pak byla i nedávno publikovaná zpráva odborné komise, u níž si francouzská vláda objednala návrhy opatření k ozdravení ekonomiky, školství, justice, administrativy, veřejného života. Na základě zkušeností z anglosaských států komise obdobnou myšlenku rovněž doporučila.

Na druhou stranu hlavní školské odbory FSU, Snalc-CSEN a na padesát individuálních učitelů Colovy internetové stránky ihned označily za „veřejné lynčování a udávání“. Jejich kritika poukazovala na ohrožení ochrany soukromého života, ale i směrnicemi zaručený status pedagoga, jehož práci mohou hodnotit pouze kompetentní nadřízení z inspekce školních akademií.

Velká část francouzských pedagogů je tradičně levicově orientovaná, a proto se objevily i petice například tohoto znění: „Tato metoda vtahuje systém státní školy do demagogických meandrů divokého liberalismu, který fyzicky i psychicky ohrožuje učitele. Je proto nutné okamžitě vše zakázat.“ Aby zchladil horké hlavy, zasáhl do diskuse i pravicový ministr školství Xavier Darcos:„Nedokážu si představit, jak na konci týdne žák nestranně a bez emocí dokáže svého profesora ohodnotit.“

Celý článek k tématu od Jaroslava Formánka - Dvojznačné řešení.