Mýlit se je lidské, uznat vlastní chybu je mnohem vzácnější. Netajíme se tím, že jedním z našich největších loňských omylů bylo to, jak jsme podcenili loajalitu Mirka Topolánka k Václavu Klausovi jakožto prezidentovi. Ačkoli jsme si od začátku mysleli, že Klaus má sedmdesátiprocentní šanci na znovuzvolení (viz článek zde), počítali jsme i s pětadvacetiprocentní možností, že Topolánek plánuje získat zákulisními manévry vítězství pro třetího kandidáta (nikoli Jana Švejnara, jemuž jsme dávali pouze pětiprocentní šanci). Topolánek ovšem Klausovi zůstal věrný a nelituje toho ani teď, když na něj Klaus útočí. To je obdivuhodné a Topolánek se nyní zachoval stejně ke svému ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Pro některé může Kalousek představovat symbol gangsterského kapitalismu, pro jiné je kacířem KDU-ČSL. Pro Topolánka ale zůstává člověkem, kvůli němuž je ochoten jít přes žhavé uhlí – anebo potopit vlastní koaliční vládu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
