Vyhoštění špionů: Putin je zaskočen tvrdou reakcí a solidaritou Západu

Západní média mají za to, že to Putin s útokem proti agentu Skripalovi a jeho dceři přehnal - a že je kolektivní reakcí Evropy a Spojených států zaskočen. BBC tvrdí, že si “Putin nemohl ani ve snu představit, že (na Západě) zavládne taková míra solidarity”. Pro britskou premiérku Theresu May je podle serveru společné vyhoštění více než stovky ruských diplomatů z různých západních zemí “významným diplomatickým vítězstvím”, které také signalizuje “zásadní přitvrzení postoje Trumpovy administrativy vůči Rusku”.

The New York Times dodávají, že “drzost, s jakou byl čin proveden, dosahovala míry, kterou již evropští politici nemohli ignorovat”. Deník cituje bývalého britského diplomata v Moskvě Iana Bonda, který říká, že si nedokáže vzpomenout na žádnou předchozí situaci, kdy by „tak velký počet zemí koordinoval vyhoštění ruských diplomatů“.  Podle jeho slov je to pro některé menší země vůbec poprvé od konce studené války, kdy se odhodlaly k nucenému odchodu byť jediného člověka z ruské ambasády. A Bloomberg má rovnou titulek: “Trumpova série vyhoštění vyrazila Moskvě dech.“

Proberme to tedy po pořádku, nejdříve Evropa. Zmíněný Bloomberg nabízí hezkou a přehlednou mapku Evropy s počty vyhoštěných diplomatů. Média nicméně upozorňují, že Evropa nebyla úplně jednotná. Pro vyjednávání prý byla klíčová trojstranná schůzka Theresy May, Angely Merkel a Emmanuela Macrona před večeří na evropském summitu minulý týden. Evropské země, které odmítly účast, mají různé důvody.

Řecko nebo Kypr mají těsné vazby s Ruskem a požadovaly lepší důkazy. Některé menší země mají zase v Rusku tak malé zastoupení, že vyhoštění diplomatů a následná odveta Moskvy by v praxi znamenaly přerušení diplomatických kontaktů s Ruskem, čemuž se chtěly vyhnout. Bulharsko, jež má k Moskvě také hodně blízko, sice souhlasilo s tvrdým společným prohlášením, ale pokud jde o konkrétní kroky, dožadovalo se neutrality.

A pak jsou tu populisté. Zmíněné The New York Times tvrdí, že zklamáním byl postoj Rakouska, jehož mladý premiér Sebastian Kurz vládne v koalici s ultrapravicovými nacionalisty. Kurz prohlásil, že by byl raději, aby se Rakousko “stalo mostem mezi Východem a Západem a udržovalo otevřené komunikační kanály”.

Podobně se doma v Itálii vyjadřoval lídr tamní populistické Ligy (severu) Matteo Salvini, který vyjednává o vládě s rovněž populistickým Hnutím pěti hvězd. Ten zase řekl že “izolovat a bojkotovat Rusko, obnovovat ekonomické sankce a vypovídat diplomaty problémy nevyřeší, ale jenom je zhorší”. Dosluhující italská vláda se nicméně k postupu většiny Západu připojila.

Pokud jde o Spojené státy, je tvrdý postup překvapením. Financial Times mají titulek, podle nějž právě Spojené státy stojí v čele vyhoštění ruských diplomatů. Trump poslal zpátky do Moskvy 60 diplomatů a zrušil konzulát v Seattlu. Agentura Reuters nicméně poznamenává, že bychom se tolik divit nemuseli, protože Trumpova vláda přitvrzuje proti Rusku už delší dobu. Jasnou mysl nám prý zatemňují chaotická vystoupení a výroky prezidenta, naposled třeba gratulace Putinovi po dalším vítězství v ruských prezidentských volbách.

I podle Reuters sice titulkům dominuje Trump, ale jeho lidé provádějí sérii zcela opačných tahů. Na počátku března například americké ministerstvo zahraničí oznámilo plán poskytnout Ukrajině protitankové rakety, což Trumpův předchůdce Barack Obama odmítal. V Sýrii Američané neváhali zaútočit na žoldáky podporované Moskvou a tři stovky jich zabít nebo zranit (Putin reagoval velmi zdrženlivě). Trump také jmenoval nového ministra zahraničí a nového poradce pro otázky národní bezpečnosti - oba prověřené jestřáby s velmi tvrdými postoji nejen proti Moskvě.

Spojené státy také dávají najevo, že vyhoštění 60 diplomatů není jen přímou odvetou za chemický útok ve Velké Británii, ale celkovou reakcí na stupňující se ruské vměšování na Západě. Připomeňme, že již předminulý týden zavedli Američané nové sankce v reakci na informace o ruské snaze narušit americkou infrastrukturu a zasahovat do amerických voleb.

Pro úplnost ještě dodejme, že koordinovaného tahu proti Rusku se účastní také Kanada a Austrálie. Nový Zéland útok odsoudil, ale podle listu The Guardian nedokáže na domácí půdě najít žádné ruské špióny vydávající se za diplomaty, jež by mohl vyhostit.