Na sklonku roku 1998 prodělala americká hitparáda cosi, co by se dalo označit jako změna epoch. Do té doby dominantní post-grungeový zvuk byl na další dekádu vystřídán hybridem popu, taneční hudby a R&B – a jeho dvorním autorem a králem se stal švédský skladatel Max Martin. Už měl za sebou hity pro Ace of Base, Backtreet Boys a Robyn. Ale ten pravý útok, kterým si žebříček Billboardu zcela podmanil, měl teprve přijít, když mu vydavatelství Jive představilo šestnáctiletou zpěvačku z Mickey Mouse Club, pro jejíž debutovou desku měl začít skládat dema.
„Přijel do Ameriky, představili jsme mu Britney. A on řekl: Myslím, že pro ni mám ten pravý song,“ vzpomíná Steve Lunt tehdejší A&R na firmě Jive v článku Play It Again, Max, který pro server Billboard napsal Andrew Unterberger. To skladbou bylo … Baby One More Time.
Fantastický příklad písně, již Lunt popisuje jako „švédská verze toho, o čem si Martin myslí, že je R&B“. Pomalu gradující popovou hymnu vybavenou funky basovou linkou otevírá nezaměnitelný klavírní motiv. Pouhé tři noty B, C, C - stupidní ve své jednoduchosti - se zopakují během prvních deseti vteřin skladby třikrát a zažerou se posluchači do hlavy nadosmrti.
„Jakmile tyto tři tóny znovu uslyšíte, už víte, co to je za skladbu,“ konstatuje Lunt. „Nevybavuji si žádnou jinou skladbu, u které by to tak bylo.“ Spolupráce s Britney Spears odstartovala zlatou žeň Maxe Martina, který je do dnešních dnů autorem (nebo spoluautorem) 22 hitů číslo jedna v americké hitparádě Billboard.
A je tak třetím nejúspěšnějším autorem žebříčku v závěsu za Paulem McCartneym (má jich 32) a Johnem Lennonem (26). Martinovi se zároveň jako nikomu jinému podařilo naučit globální publikum na švédskou představu o popu, která kombinuje taneční groove s chytlavými refrény.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
