0:00
0:00
Denní menu26. 9. 20162 minuty

Neznámá historie letu na Měsíc: důležitou roli sehrály tři černošské inženýrky

Hidden Figures
Autor: foxmovies.com

Co všechno víte o prvním letu člověka na Měsíc? Pokud se tedy nepočítáte mezi lidi, kteří si vážně myslí, že nám všem lhali a vše vyrobili hollywoodští producenti… Pokud jste na tom stejně jako autorka tohoto textu, nejspíš si jako hybatele této události vybavíte především bílé muže - jak v bílých košilích s brýlemi na nose postávající v řídícím centru a soustředně zírají na obrazovky. A pak samozřejmě tři hlavní hrdiny, astronauty s Neilem Armstrongem v čele.

Obraz je to tak hluboce zakořeněný, že když americká spisovatelka Margot Lee Shetterly oznámila před časem na sociálních sítích, že pracuje na knize o trojici černošských matematiček a inženýrek, bez nichž by se celý podnik neuskutečnil, většina čtenářů si myslela, že jde o fikci. V knize Hidden Figures - byť „hidden“ by bylo možné přeložit jako skryté, v tomto kontextu jde spíše o „neviditelné postavy“ - se přitom věnuje osudům tří skutečných žen: matematičce a fyzičce Katherine Johnson, letecké inženýrce Mary Jackson a matematičce Dorothy Vaughan. Jejich schopnosti byly natolik výjimečné, že měly v NASA přezdívku „lidské počítače“. V projektu měly na starosti výpočet trajektorie letu. Kniha byla nedávno zfilmována a příští rok se chystá do kin.

↓ INZERCE

Za fikci lidé příběh považovali nejen proto, že šlo o ženy, ale také proto, že šlo o ženy černé. A také proto, že o nich prostě nikdy neslyšeli. „Stereotypy jsou velmi mocné,“ řekla autorka on-line magazínu Quartz. Ji samu to překvapilo, protože vyrostla v rodině černošského inženýra-zaměstnance NASA. Černé ženy přitom v NASA pracovaly už od druhé světové války, kdy přestala platit rasová segregace v institucích federálních vlády. A roli hrál také fakt, že tradičně černošské univerzity, třeba Howard university, se nacházely jen pár hodin cesty od výzkumného centra NASA ve Virginii.

Přestože hrály významnou roli, dostávaly nižší plat než jejich bílí kolegové a kolegyně, a čelily rasovým předsudkům i otevřené diskriminaci. Ve filmu je kupříkladu scéna, kdy bílí inženýři považují černou kolegyni za uklízečku.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články