Premiér Benjamin Netanyahu sice během své cesty po Evropě přijímá gratulace k 70. výročí založení státu Izrael, ale pravý cíl jeho návštěvy je jasný: přesvědčit zdejší lídry, aby po USA rovněž odstoupili od jaderné dohody s Íránem. V pondělí se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkel, v úterý má naplánované jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ve středu bude hovořit s britskou premiérkou Theresou May.
Při setkání s Angelou Merkel Netanyahu zdůrazňoval především rizika, která podle něj dohoda s Íránem přináší. Řekl, že sice může momentálně omezit íránský nukleární program, ale zároveň dává islámské republice v řádu příštích let legální možnost obohacovat uran. „Výměnou za neobohacování uranu pro jednu jedinou bombu dnes bude Írán moci obohacovat neomezené množství uranu za 7 či 8 let a vytvořit tak 100 či 200 bomb,“ prohlásil Netanyahu při společné tiskové konferenci s Angelou Merkel. Zmínil také, že dohoda rušící ekonomické sankce proti Íránu umožňuje financovat zemi její zahraniční aktivity, jako je vojenská přítomnost v sousední Sýrii či v Jemenu.
Žádný z těchto argumentů však nepřináší nic nového. Podobná slova použil už Donald Trump, když se minulý měsíc rozhodl od dohody odstoupit, aniž změnil názory evropských leaderů, kteří za dohodou pevně stojí. Netanyahu vsadil na dokumenty, které nedávno získala izraelská tajná sužba Mosad a jež mají dokazovat, že Írán před rokem 2003 využíval svůj jaderný program s jasným cílem - získat nukleární zbraně. To je v rozporu s tím, co íránská oficiální místa tvrdila při podpisu dohody před dvěma lety.
Podle vyjádření experta na šíření nukleárních zbraní Benjamina Hautecouvertura pro list Le Monde však mohou mít tyto dokumenty v Evropě opačný efekt, než Netanyahu zamýšlí: „Tyto dokumenty mohou naopak posílit pozice obou stran, tak jak je známe dnes. Zatímco Donald Trump se díky nim může utvrdit ve svém názoru, Evropanům dokumenty připomenou, že od ledna 2016, kdy dohoda začala platit, to byla právě ona a její povaha, jenž chrání mezinárodní komunity od podobných lží ze strany Íránu.“
To vše v situaci, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na starost dohlížení na implementaci dohody v Íránu, potvrdila, že získala přístup všude, kam se chtěla dostat, a žádné porušení dohody nezaznamenala. Írán navíc nadále trvá na tom, že jejich nukleární program je budován s čistě mírovými účely. Evropa je tak odhodlaná udržet íránskou dohodu v platnosti a návštěva izraelského premiéra v Berlíně podle všeho skončila neúspěchem.
Během tiskové konference tak Angela Merkel zdůraznila, že se sice s Netanyahuem shodnou na cílech, jako je zabránění íránskému vojenskému jaderného programu či odsouzení íránské intervence v Sýrii – ale shoda na prostředcích, jak těchto cílů dosáhnout, možná není. Merkel věří, že cesta ke kontrole íránského jaderného programu vede skrze společná a neústupná vyjednávání.
Dá se očekávat, že podobné stanovisko zaujme i Emmanuel Macron a Theresa May. Kancelář francouzského prezidenta dokonce již oznámila, že Francie bude trvat na pokračování v dialogu s Íránem. Evropa je momentálně ve fázi vyjednávání možnostech, jak udržet dohodu v platnosti i po odstoupení Spojených států. A Netanyahu to podle všeho nezmění.
Oded Eran, někdejší izraelský velvyslanec při Evropské unii, nicméně pro New York Times připomíná, že by Netanyahu mohl dosáhnout u evropských představitelů aspoň příslibu k práci na detailech, které podle Izraele v dohodě chybí. Jde například o raketový program či datum, kdy mají skončit restrikce jaderných aktivit. A zejména Eran věří, že Evropa bude slyšet na stažení Íránu ze Sýrie.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
