Na tom zjištění není vlastně nic překvapivého, ale ekonom a specialista na data Seth Stephens-Davidowitz to v komentáři pro The New York Times opatřil průkaznou statistikou. A sice že hudební vkus se skutečně formuje v pubertě – a to, v jaké generaci je člověk situovaný, má mimo jiné vliv na to, jaké hity mu přirostly k srdci.
Záminkou mu byla hádka s mladším bratrem o to, že Born to Run od Bruce Springsteena je skvělý song. On ho miluje, bratr nesnáší. Došlo mu, kolik času společně tráví ve sporech o hudbu, aniž se shodnou, a rozhodl se, že tomu přijde na kloub. Podle roku narození začal zkoumat, kam to posluchače táhne. Vyžádal si od Spotify data, jak často různé skladby poslouchají muži a ženy různých věků. A brzy z toho vyvstal vzorec.
Kupříkladu singl Creep od Radiohead je velmi populární mezi osmatřicetiletými muži, ale ve skupinách o deset let mladších a deset let starších se nedostane ani do první třístovky. Creep je nejoblíbenější u mužů, kterým bylo čtrnáct, když song v roce 1993 vyšel. Podobné pokusy provedl s každou skladbou, která se kdy ocitla na špičce amerického žebříčku Billboard v letech 1960 až 2000 - a situace se pravidelně opakovala.
Ženy, kterým je dnes 41 let, mají rady Just Like Heaven od The Cure – bylo jim jedenáct, když skladba vyšla. Pětatřicetileté ženy zase mají v oblibě That's The Way Love Goes od Janet Jackson – i jim bylo jedenáct, když se začala hrát.
Ukázalo se, že pro muže je klíčové období pro formování vkusu mezi 13 a 16 rokem, u žen to je mezi 11 a 14 lety. Puberta a roky na střední škole jsou zcela klíčové, raná dvacátá léta pak mají ve srovnání s tím vliv poloviční.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
