Nechci, aby moje dcera slyšela polštinu

Bartosz Milewski (21) se s rodiči přistěhoval do Británie v roce 2009 a dnes se cítí být Britem. Jenže v září 2016 se mu tento pocit pokusili v parčíku města Donnington, kde žije, vytlouct z hlavy tři mladíci. Jeden z nich mu ostří rozbité láhve zařízl do krku tak, že málem vykrvácel, další ho zmlátil holí do bezvědomí, do kterého už upadal po ztrátě krve. Bartosz udělal totiž chybu, že se svými dvěma přáteli v parku mluvil polsky.

Deník The Independent s Bartoszem mluvil a mladý muž novinářům popsal útok, který začal zhruba v jednu v noci, když kolem trojice mluvících polsky procházeli tři mladíci. „Říkali nám, ať okamžitě vypadneme, že Británie není naše země, jeden říkal, že má dceru, která žije za rohem a on nechce, aby slyšela polštinu.“

Bartosz se je snažil uklidnit slovy, že už jsou přece na odchodu, ale pak dostal ránu do krku a začal prudce krvácet, nohy se mu podlamovaly, podařilo se mu však vytočit číslo záchranky  999. Gang mezitím vytrhal z nedalekého plotu latě a začal je jimi mlátit jako holemi. Bartosze zachránila sanitka, která přijela v poslední chvíli. Policie zatím pachatele nenašla.

Následky zranění můžou být dlouhodobé, ránu má Bartosz zašitou 13 stehy, ale má obavy, že byly zasaženy nervy, protože nemůže pořádně hýbat hlavou. Mladý muž na takový útok vůbec nebyl připraven. Na léto – ještě před Brexitem – odjel do USA, kde brigádničil v dětském táboře. Neměl ponětí o tom, že v Británii se od referenda nálada prudce změnila a Poláci, kterých žije v Británii odhadem 850 tisíc, jsou „ohrožený druh“.

Týden po Brexitu narostl počet útoků s etnickým či rasovým motivem o 58 %, mezitím to číslo kleslo na nárůst pouze o 14 % ve srovnání s loňskem, stále je to však dramatický nárůst. Od Brexitu bylo zaznamenáno 15 útoků na Poláky, jeden z nich zemřel. Bartosz už je v domácím léčení, bojí se však vycházet po setmění - „a kdybych z nějakého důvodu musel ven, určitě bych si zavolal kamaráda,“ říká.