Macron přiznal, že Francie během alžírské války systematicky používala mučení

Emmanuel Macron jako první francouzský prezident veřejně přiznal, že Francie na přelomu 50. a 60. let mučila příznivce nezávislosti Alžírska. Francouzská i mezinárodní média to popisují pojmy historické gesto, napravení historické křivdy či konec oficiální lži. Tedy významný krok ve snaze země vypořádat se poctivěji než doposud se zločiny spáchanými během koloniální minulosti.

Macron konkrétně minulý čtvrtek objasnil smrt Maurice Audina, mladého matematika, komunisty a aktivisty za nezávislé Alžírsko. Audin byl v roce 1957 zatčen a beze stopy zmizel. Oficiální místa do roku 2014 tvrdila, že při jednom z vězeňských převozů utekl neznámo kam. Řada historiků s tím nesouhlasila a přinášela důkazy, podle nichž byl mučen či popraven. Mlčení z nejvyšších míst narušil až bývalý prezident Francois Hollande, když před dvěma lety přiznal, že Audin zemřel ve francouzské vazbě. Macron šel o velký krok dál. Navštívil 87letou vdovu Josette Audin a uznal, že její tehdy 25letý manžel a otec tří dětí byl mučen a popraven - anebo umučen k smrti.

To se dělo v rámci legálně schváleného systému, který armádě umožnil „efektivnější boj“ proti alžírské nezávislosti. A slovy prezidenta dal základ mnoha hrozným činům včetně mučení. Macron zároveň slíbil zveřejnit všechny dokumenty, jež pomohou objasnit osudy dalších tisíců dodnes nezvěstných příznivců alžírské nezávislosti i francouzských vojáků.

Otevírá tím traumatickou epochu historie své země. Francie obsadila území Alžírska v roce 1830 a považovala tuto oblast za integrální součást státu, tedy nikoli za kolonii. V Alžírsku se usídlily miliony Francouzů, zástupy Alžířanů naopak našly domov ve Francii. I proto země v letech 1954 až 1962 všemi silami bojovala proti alžírskému nacionalistickému hnutí, ačkoli se v téže době příliš nebránila vyhlášení nezávislosti v západoafrických a středoafrických koloniích.

Francouzští historici odhadují, že v této válce zemřelo 400 tisíc Alžířanů, vláda severoafrického státu hovoří dokonce o milionu obětí. Oficiálně přitom Francie až do roku 1999 konflikt v Alžírsku vůbec neoznačovala slovem válka. Ve vládních dokumentech se psalo o “operaci” za účelem vymáhání zákona a pořádku.

Macron, který je prvním prezidentem narozeným po konci koloniální epochy, už během prezidentské kampaně v únoru 2017 nazval kolonialismus v Alžírsku zločinem proti lidskosti. Na nynější návštěvě Josette Audin jej doprovázel historik Benjamin Stora, jenž se narodil v roce 1950 v Alžírsku do židovské rodiny, která v roce 1962 prchla do Francie. V rozhovoru s listem The Washington Post Stora řekl, že Macronova slova dávají kdysi kolonizovaným lidem včetně francouzských muslimů alžírského původu pocit uznání a respektu vůči jejich historii.

Za zmínku stojí, že zmíněný Holland předloni uznal ještě jiné selhání z této epochy. Francie totiž v Alžírsku svému osudu ponechala desítky tisíc alžírských vojáků, kteří v občanské válce bojovali na straně Paříže - a 50 až 75 tisíc z nich alžírští nacionalisté z pomsty zmasakrovali.