Kde jsou peníze v bezpečí: na papíře, nebo na kartě?

Björn Ulvaeus už si nemyslí, že money must be nevyhnutelně funny, alespoň tedy ty papírové. Hitmaker švédské skupiny ABBA je jednou z vůdčích osob hnutí, která chce ze skandinávského státu udělat první bezhotovostní zemi. Švédi jsou v plánování velmi zdatní. V nedávné době se rozhodli, že v jejich zemi nebude nikdo páchat sebevraždu a také že tam řidiči přestanou havarovat. Teď došlo na peníze v hotovosti.

Všechno to začalo loupeží v bytě Ulvaeusova syna Christiana, kterému v roce 2008 lupiči odnesli fotoaparáty a část drahého oblečení. Syna největšího z Švédů (nebo alespoň skoro) to existenčně nezničilo, ale otce napadlo: za všechny tyhle věci dostali někde v zastavárně nebo na černém trhu papírové peníze. Kdyby si museli jejich hodnotu přehrát na elektronické peníze, byli by vysledovatelní - a možná by raději přestali krást.

Ulvaeusovi to vrtalo hlavou a došel k závěru, že hotovost je zlo. Proto ji také od roku 2011 nepoužívá. A byl by rád, kdyby ji nepoužíval ani nikdo jiný. Myšlenka, že hotovost organizovanému zločinu vyhovuje, není nijak nová ani originální. A Ulvaeus není jediný, kdo nad ní přemýšlí.

Evropská centrální banka od roku 2018 přestane vydávat pětiseteurové bankovky. Došla k tomu, že v peněžence polovinu českého průměrného platu nechce nikdo nosit ani na bohatém Západě, zato se s nimi dobře platí za zásilky heroinu nebo zbraní, protože hotovost je obtížně (mnohdy vůbec) sledovatelná. Logika boje je tedy jasná: čím více znalostí o pohybu peněz, tím bezpečnější svět.

Björn Eriksson není slavný hudebník, nýbrž mezinárodně úspěšný policista, ale má na hotovost také vyhraněný názor. Bezhotovostní svět je podle něj bezpečnější jenom zdánlivě. To, že něco fyzicky neexistuje, ještě neznamená, že to nejde ukrást. A banky nám o tom lžou.

Protože s fyzickými penězi je moc práce a moc nákladů. Je potřeba je skladovat, je potřeba je převážet, je potřeba je přepočítávat; a je také potřeba je vyrábět. To všechno stojí - inu, peníze. A s výjimkou výroby leží tohle břímě na komerčních bankách. Ty proto rády vidí pomalý přesun k bezhotovostnímu světu (který se objektivně děje, vzpomeňte si sami na sebe před deseti lety a dnes). A tak nám zatajují, jak často se tyhle elegantní elektronické peníze ztrácejí. Björn Eriksson to z nich doluje už léta - jak často, kolik přesně, jakým způsobem. Banky mlčí, mlčet umí dobře.

Zatím se zdá, že dějiny přejí Björnovi-hudebníkovi, který obavu o hotovost pokládá za přežitek a neopodstatněný strach, jenž nahrává temným silám našeho světa – a ty jsou temnější než rizika světa bez papírových peněz. Nicméně Björn-policista nechce bezhotovostní platby zakázat. Jen říká: neberte lidem možnost platit hotově, tedy aby winner took it all.

Estetika přelomu tisíciletí se nám může zdát dnes trochu bizarní - všechen ten Matrix, přerostlé telefony a podivné barvy. Ale přitom je dnes mnohem přítomnější, než bychom čekali.

První tchajwanská prezidentka v historii složila přísahu. Byla to velká událost. Kromě tradičních ceremonií obsahovala vystoupení folklórního souboru, inscenace hrůz dvacátého století - japonská okupace a teror Kuomintangu, který prohrál občanskou válku s čínskými komunisty a nechal popravit tisíce intelektuálů i domnělých komunistů - a poté vystoupení rockové kapely plus projev nové hlavy státu. Podle očekávání vzkázala Číně, že Tchaj-wan je odhodlán svou (v regionu vzácnou) demokracii bránit.

https://www.youtube.com/watch?v=BI17on3KvKA

Portugalsko oslavilo nevšední obnovitelný úspěch.Země běžela celé čtyři dny v kuse jen na elektrickou energii z obnovitelných zdrojů – tedy z větrných, slunečních a vodních elektráren.

 Příroda a dispozice samozřejmě státu na okraji iberského poloostrova extrémně přejí, ale není to v Evropě ojedinělá událost. Dle čísel se podobné zdary dějí i v dalších zemích, v Německu či v Dánsku.

Čína velmi spoléhá na svůj projekt hedvábné stezky pro jednadvacáté století. Má vlakem spojit zemi na východě s pláněmi Eurasie a západem Evropy - a tím pochopitelně zvýšit vliv Číny ve světě. Má to jeden háček, je to pořád výrazně dražší než přeprava lodí, jak je to dosud nejčastější. Naposledy to pocítili španělští výrobci olivového oleje. Cena láhve dovezené vlakem byla dvakrát nákladnější než obyčejně. Především proto, že oleji nesvědčí extrémně chladné počasí, které panuje cestou po železnici - a láhve pak hromadně explodují.

Tady rozhovor o detailní studii, proč si lidé tak rádi komplikují život a nechtějí se spokojit s tím, co už mají. Tedy přísloví “pálí ho dobré bydlo” očima neurovědy.

Google přišel s další novinkou, jak zvýšit bezpečnost silničního provozu (kromě toho, že lidi odstřihne od volantu). Lepivá karosérie (lepivost se aktivuje při srážce) má sraženého chodce udržet na autě a neodmrštit ho do dáli. To je častý důvod fatálních úrazů, neboť v prostoru – jak známo - čekají na letící tělo další auta a překážky.

Zda Google patent na principu velké mucholapky uvede do života, zatím není jasné. Mohl by ale mít i jistý pedagogický vliv. Jak velkého živočicha musí auto přizabít, aby si jej přidrželo? Pokud by lidé po každé jízdě museli od vozu odlepovat ptáky, zajíce a kočky, hustota silničního provozu by se jistě výrazně snížila.

Video: Ve vší té honbě za osobní exkluzivitou a výjimečností vítejte v klubu Nudařů, kde je nejcennější být obzvláštně nezvláštní.

Kulturní tip: Zamilovaný Shakespeare. Prima Love 20.5.2016  20:15

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery