Jako reakce na incidenty v Charlottesville společnosti jako Spotify, Uber, Apple nebo Facebook otevřeně deklarovaly, že nebudou poskytovat prostor projevům spojeným s extrémní pravicí a neonacismem. Například streamovací portál Spotify - stejně jako o pár dní dříve Apple Music - ze své databáze odstranil desítky kapel, které v textech sympatizují s nacistickými myšlenkami. „Spotify přechází k okamžitému kroku pro odstranění podobného materiálu. Jsme rádi za všechna upozornění na takový obsah – dnes jsme stihli identifikovat a odstranit mnoho kapel a pokračujeme v přezkoumávání dalších upozornění,” uvádí oficiální prohlášení společnosti z 16. srpna.
K ještě významnějšímu kroku nyní přistupují americké společnosti, na nichž stojí fungování stránek na internetu vůbec - provozovatelé webových portálů, registrů domén a dalších služeb nezbytných pro obsah. Firmy GoDaddy, Cloudflare a Google postupně začaly odpojovat přístup k neonacistické stránce Daily Stormer. Web, na kterém se pravidelně objevovaly rasistické a antisemitské texty, se dostal do povědomí americké veřejnosti poté, co se na něm svolávali ultrapravicoví demonstranti z Charlottesville, kteří tady chtěli protestovat proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Lee. Tím začala celá série tragických incidentů.
Na neonacistické stránce se pak objevily i tendenční reportáže z místa střetů, které vyvolaly vlnu odporu. A právě nenávistný článek o zabité demonstrující Heather Meyer stahoval Facebook z profilů, pokud ho uživatelé sdíleli. Ředitel firmy Cloudfare, která web jako první odpojila, rozhodnutí odůvodnil: „Poslední kapkou pro nás bylo tvrzení týmu okolo Daily Stormer, že tajně podporujeme jejich ideologii.“ Cloudfare veřejně neodsoudil jen neonacistické weby, ale i ty, které se hlásí k tzv. ideologii alt-right - například ultranacionalistický server Vanguard America.
Kroky online společností ovšem následně rozvířily i debatu o cenzuře na internetu - a většina z nich vyzývá k rozvaze. Server The Verge se v komentáři zamýšlí nad tím, jak snadné je získat nálepku „alternativního názorového prostoru na internetu“. Redaktorka Adi Robertson píše, že je přínosné, když lidé tlačí na velké společnosti, aby se vymezovaly proti nenávistným projevům. Zároveň upozorňuje, že je v některých případech velmi obtížné odlišit toto jednání od cest, které mohou nakonec vést k monopolizaci velké části internetu. Debatu, jak účinně bojovat proti extrémním skupinám na webu, tak přirovnává ke “kanárkovi v dole”.
Autorka cituje i organizaci Electronic Frontier Foundation, která rovněž varuje, že i dobře míněný postup může na druhou stranu otevírat dveře pro větší regulaci běžného obsahu a také pro vytváření opresivních nástrojů sloužících nedemokratickým režimům. Události minulých dní ukazují potřebu jasných pravidel pro demokratický internet, uzavírá Robertson článek.
Podobně se vyjadřuje i editorial deníku Guardian s podtitulkem „Kdo by nás měl chránit online? A kdo bude hlídat hlídače?” Souhlasí s přístupem velkých firem a tvrdí, že i na internetu musí existovat zákonné limity, které by měla společnost vyžadovat. A v nich bude bezesporu největší roli hrát spolupráce vlád a soukromých společností. Jedním dechem však dodává, že omezování obsahu na internetu by nemělo být doménou vlád, ale právě soukromých společností jako Cloudfare, které by měly převzít zodpovědnost nad tím, co se na jejich platformě objeví.
„Každá země bude mít jiný regulační režim, někdo lepší, někdo horší - a soukromé firmy budou mít rozdílně nastavené etické standardy. To je nevyhnutelné. Hlavním cílem – a to platí zejména pro vlády – však nemá být sám akt cenzury, nýbrž vytváření prostoru, ve kterém jsou pravidla otevřeně a demokraticky vytvářena a následně pak vymáhána prostřednictvím nezávislých soudů,” vysvětluje svůj postoj Guardian.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
