Indické bojovnice za práva žen se o tuto změnu zasazovaly desítky let a tento týden se jí díky průlomovému rozhodnutí tamního Ústavního soudu konečně dočkaly. Jako protiústavní označil soud způsob rozvodu, který je stále ještě rozšířen mezi Indy muslimského vyznání, již tvoří se 155 miliony lidí třetí největší muslimskou komunitou na světě, jak připomíná The Guardian.
Jde o tzv. trojitý talaq, při němž stačí manželovi třikrát pronést právě toto slovo, jímž se v arabštině označoval rozvod, aby s manželkou rozvázal svazky. Žena o tom dokonce nemusí ani vědět, protože muslimští duchovní povolují věřícím provést „talaq“ (česky také talák) také skrze textovou zprávu, email, či dokonce sociální sítě. Manželka se sice může obrátit na muslimského duchovního, který podobné záležitosti rozhoduje, jenže jak upozorňují indické aktivistky, tito muži zvaní „kazi“ málokdy rozhodnou ve prospěch „zapuzené“ manželky. Také proto jde paralelně se snahou postavit rychlorozvod mimo zákon snaha změnit zvyky tak, aby mohly jako „kazi“ působit i ženy.
Pro indické muslimky znamená trojitý talaq jednak připomínku jejich vlastního nerovného postavení, protože ženy se podobným způsobem rozvést nemohou. Ale zejména jim to nesmírně komplikuje praktický život jak v manželství, tak po jeho konci. Fakt, že nad nimi visí neustálá hrozba „okamžitého rozvodu“, je udržuje v naprosté poslušnosti.
Britskému deníku realitu takového života popsala pětačtyřicetiletá učitelka z Dillí Arshiya Ismail. Když muže přistihla, jak flirtuje na internetu s jinými ženami, pohrozil jí rozvodem, a stejně tak, když v telefonu objevila vzkazy od jeho milenky. Když se s ní nakonec po dvanácti letech manželství skutečně rozvedl, nevěděla o tom několik dní. „Doslova jsem ho prosila na kolenou,“ říká Arshiya. „Jestli chce mít milenky, ať je má, jen ať mě nevyhazuje z domu. Kam půjdu s dítětem? Co budu dělat, když jsem dosud nepracovala?“
Nyní pracuje jako učitelka a snaží se u indických soudů domoci výživného pro sebe a pro dítě, které jí náleží podle indického práva. Jak vidno i na jejím příběhu, když už pak rozvod nastane, nevztahuje se na něj běžné rodinné právo, takže zapuzené ženy přijdou o majetek, domov a často i o právo vídat vlastní děti.
Trojitý talaq už byl jako protiústavní praktika - která jde nejen proti základním právům občanek, ale také proti duchu náboženství (není zmíněna v Koránu) - zakázán v jiných muslimských zemích – v Pákistánu, Bangladéši či v řadě blízkovýchodních a afrických zemí. Naproti tomu v Saúdské Arábii je zvyk stále legální.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
