Feierabend, sisu, polderen… Slova, která nelze přeložit do angličtiny (ani češtiny)

Feierabend. Sisu. Bella Figura. Polderen. V prázdninové cestovatelské náladě oslovil deník The Guardian své zahraniční korespondenty, aby vybrali a připravili výkladový slovníček deseti nejlepší slov z různých světových jazyků, které jsou do angličtiny – a nutno dodat, že často i do češtiny - nepřeložitelné. Kromě toho, že neexistuje přesný překlad, neexistují vlastně ani samy tyto aktivity nebo myšlenkové koncepty.

Jedním z nich je třeba německý „Feierabend“, mimořádně frekventovaný výraz, který už samotnou existencí vyvrací předsudek o Němcích jako o společnosti, která vždy dává přednost práci před zábavou. Slovo, které by v otrockém překladu znamenalo cosi jako „oslava večera“ a jehož původ se datuje do 16. století, v praxi označuje tu část dne, když člověk opustí pracoviště a než si jde lehnout. Když Němec řekne, že si udělá „Feierabend“, znamená to, že to dnes už balí. Znamená to, že se mu ten den už nedovoláte, popisuje s nadsázkou německý zpravodaj listu Philip Oltermann.

Feierabend ve svém původním významu neměl být čas, který člověk věnuje koníčků, návštěvám kina nebo fitka, ale šlo o čas věnovaný vědomému nicnedělání. Kulturní historik Wilhelm Heinrich Riehl to popisuje jako čas pro „klidné vnitřní usebrání v tichu večera“. To dnes již tak úplně neplatí, ale Němci si svůj Feierabend stále hýčkají. Oltermann tvrdí, že to může být i jeden z důvodů, proč tu mají jednu z nejvyšších hladin produktivity v práci v Evropě. „Aby si člověk mohl svůj večer opravdu vychutnat, dá si pozor, aby měl svou práci hotovou do pěti.“

Jiným takovým slovem nabízejícím vhled do evropské mentality je finské „sisu.“ Podle Jona Henleyho jde o „výraz, který označuje odolnost, houževnatost, odhodlanost a vytrvalost spíše než náhlý vzmach odvahy. Jde o psychologickou sílu, která zaručuje, že to, co má být vykonáno, bude vykonáno bez ohledu na důsledky.“ Etymologicky odkazuje k vnitřnostem a střevům, první finský slovník z roku 1745 definoval „sisucunda“ jako místo v těle, kde přebývají silné emoce. Sisu je to, co pomohlo Finům překonat mnohé dlouhé, temné a osamělé zimy, a také s 350 tisíci vojáky v letech 1939–40 dvakrát odrazit trojnásobnou přesilu sovětských sil. Mladá generace se ale v tomto výrazu už přestává poznávat, protože „sisu“ může též způsobovat nedostatek empatie, tvrdohlavosti, neschopnosti přijmout radu nebo projevit slabost či soucit.

Holandské „poldern“ odvozené od aktivity, jimiž Nizozemí vyrvalo své území moři, zase představuje schopnost „pragmaticky spolupracovat navzdory odlišnostem“. A podle Henleyho to mimo jiné odkazuje k tomu, že „zemi již po dobu jednoho století spravují koalice různých politických stran, přitom žádná z nich nikdy neměla většinu“.