O unijním rozpočtu a díře, kterou do něj udělá brexit, přináší čerstvé Politico kromě kapučíno indexu ještě jednu informaci. Oněch 14 chybějících miliard by šlo vykrýt jednou bohulibou daní na výrobky z plastů. Navrhl to teď při jednání o unijním dlouhodobém účtu eurokomisař Günther Oettinger.
„Čelíme záplavě plastových obalů, odpad z nich otravuje světové oceány a hrozí nás zavalit. Takže otázka zní: Neměli bychom produkci plastů zdanit?“ cituje Oettingera Politico. Zní to skvěle a jako by to zapadá do unijních plánů na trvale udržitelný rozvoj, ale odpor proti návrhu hlásí nejen plastoví producenti, nýbrž i představitelé environmentálních nevládek. S daní na plasty to podle obou těchto jindy nepřátelských skupin není tak jednoduché.
Přestože členské státy jsou z pokusů Bruselu míchat se jim do daňové politiky dost podrážděné, zdanění plastů by čistě teoreticky nemuselo být ten případ. 13,9 miliard euro po brexitu v účtech opravdu chybí – a když vlády dostanou možnost nezvyšovat díky „plastové dani“ svůj rozpočtový příspěvek do Unie z národní kasy (tedy nezvedat svůj zmíněný kapučíno index), mohlo by se to minimálně některým z nich líbit. Navíc některé členské státy už cosi na způsob daně z plastu mají, zatímco jiné ne, a to komplikuje poměry na unijním jednotném trhu.
I když ale státy budou souhlasit, plastový průmysl je na nohou. „Nezdá se nám to jako smysluplný nápad,“ cituje Politico ředitele producentského seskupení PlasticsEurope Karl-H. Foerstera. „Zdanit plasty bude docela komplikovaná záležitost a každopádně to na konci zaplatí konzument.“
„Byl bych opatrný nálepkovat plasty jednotně a naslepo jako špatné,“ doplňuje ho konzultant v oblasti environmentální a odpadní politiky Dominic Hogg, podle něhož jsou plastové obaly v řadě případů jediným ekonomicky srozumitelným způsobem, jak zboží při současných hygienických normách dopravit k zákazníkovi. Úřady musí také promyslet, zda z daně neudělit výjimku plastům produkovaným ve veřejném zájmu: o čem je řeč, ví každý, kdo zblízka v poslední době nahlédl do nitra nemocničního zdravotnictví a spatřil doslova hory jednorázově použitých plastů – třeba injekčních stříkaček – končících na skládkách poté, co během několika rozhodujících okamžiků velmi zvýšily bezpečnost a komfort ošetřovaného pacienta.
Tohle všechno v následujících dnech a týdnech promyslíme, říká Oettinger, na kterého z druhé strany tlačí i řada environmentálních nevládek. „V principu ekonomické nástroje použité ke zmenšení konzumace plastových výrobků podporujeme, ale v návrhu Evropské komise čekáme na podrobnější vhled,“ říká koordinátorka aliance těchto organizací Rethink Plastic Delphine Lévi-Alvarès. „Nám jde v prvé řadě o eliminaci jednorázově používaných plastů, takže jestli komise vidí v dani – a tím logicky i v produkci plastů – především zdroj peněz, mohly by se naše záměry křížit.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
