Luiz Inácio Lula da Silva býval hvězdou světového politického nebe do té míry, že ho Barack Obama jednou označil za nejpopulárnějšího politika na světě. Dnes to vypadá, že první brazilský “dělnický” prezident míří za mříže. Pokud neuspěje s odvoláním, hrozí mu devět a půl roku za přijímání úplatků. Ve vězení se nebude nudit, sedí tam už řada jiných politických kolegů včetně bývalého šéfa brazilského senátu. Současný brazilský prezident Michel Temer je rovněž obviněn z korupce a o jeho osudu se v těchto dnech rozhoduje v brazilském Kongresu.
Slovy týdeníku The Economist je brazilský politický establishment“ve smrtelném nebezpečí”. V praxi to znamená, že po několika letech vyšetřování korupčních afér známém pod přezdívkou “Lava Jato” (myčka aut) je jasné, že zkorumpovaný je celý systém. Vlastně to vypadá, že dříve či později může ve vězení Skončit prakticky kdokoliv, kdo se dnes pohybuje v brazilské politice - zatím bylo usvědčeno 157 lidí.
Pochopitelně se ozývají hlasy, aby se celé rozsáhlé vyšetřování raději zarazilo. Není to legrace: politici se samozřejmě snaží zachránit si vlastní kůži, na druhé straně začíná být celkem problém představit si, kdo bude zemi napříště vlastně vládnout. Autor menu z vlastní zkušenosti ví, že v Brazílii v posledním zhruba roce přestalo být společenským faux pas mluvit o možnosti vojenské diktatury. Další variantou, která se rýsuje, je jakási brazilská verze “trumpovského” populismu, nástup superkonzervativní koalice evangelikánů s velkofarmáři.
The Economist si ale myslí, že vyšetřování přesto pokračovat má - a musí. Kolem rozsáhlé policejní akce sice panují jisté pochybnosti. Vyšetřovatelé se spoléhají na neobvyklé techniky, preventivní vazbu a vyjednávání o trestu výměnou za přiznání, na něž Brazilci nejsou zvyklí a jež v nich vzbuzují pochybnosti. Vystresovaní byznysmani a politici za mřížemi tak v tuto chvíli práskají jeden na druhého o sto šest a není výjimkou, že se tvrzení zpětně nepodaří doložit.
Mluví se o zastrašování nebo účelovém poškozování - zničenou reputaci lze zpětně vyčistit obtížně. V očích veřejnosti se slévají různě závažné typy trestných činů; nikdo nerozlišuje, jestli přijímal politik nelegálně příspěvky na stranickou kampaň nebo pěchoval miliony své vlastní kapsy.
The Economist navíc upozorňuje, že rozjetý vlak stejně nelze snadno zastavit. Pokud má putovat za mříže Lula (a spousta dalších už za nimi je), jak teď najednou říci, že Temer už “v zájmu stability” zůstane na svobodě a v úřadu? A jakou “stabilitu” by taková situace vlastně nabízela? Důvěra v celou politickou třídu je v tuto chvíli už tak jako tak v troskách. Veřejné mínění žádá, aby vyšetřování pokračovalo. Co se ze všeho zmatku ale nakonec vyklube, je v tuto chvíli velká záhada.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
