Pokud jste dnes snídali toust s avokádem, mohlo by vás zajímat drama, které se kolem tohoto a zdravého chutného plodu hruškovce přelahodného a jeho celoplanetárně rostoucí obliby odehrává. Již dříve se objevily zprávy o tom, jak pěstování avokáda negativně ovlivňuje mexické nebo kalifornské životní prostředí.
Cena ovoce díky zvyšující se mezinárodní poptávce stále roste, proto je pro mexické farmáře výhodné se přeorientovat z jiných plodin na avokádo - což má za následek kromě „odlesňování“ další problémy, třeba vyšší spotřebu vody. Britský list The Guardian zmiňuje odhad, podle něhož je na vypěstování půl kila avokád (zhruba dva středně velké plody) potřeba asi 272 litrů vody. Cena avokáda se zvedla natolik, že se do obchodování s ním dokonce pustily i drogové kartely.
Britská stanice BBC nyní upozorňuje na vlnu zločinnosti, která trápí Nový Zéland - a je nejspíš způsobena právě výrazným převisem poptávky po avokádu nad nabídkou. Prudký nárůst poptávky pociťují i školky, kde se pěstují avokádové stromy. Zatímco před pěti lety se v novozélandských školkách vypěstovalo 30 tisíc stromků, letos už to bude 200 tisíc. A stejně to nestačí. Jak řekl tamnímu serveru Stuff.nz majitel jedné ze školek Lloyd Houghton: „Lidi se ptají na avokáda do rána do večera, každý den.“ Na seznamu čekatelů má desítky jmen, ať už jde o firmy, které chtějí avokáda pěstovat ve velkém, nebo běžné zákazníky, kteří touží snídat vlastní plody.
Marná poptávka pak vede k nájezdům zlodějů na avokádové sady a škodám za tisíce dolarů. Krádeže se množí v takové míře, že vznikají doporučení, jak poznat legálně sesbírané avokádo od ilegálního. Jak říká šéfka jedné novozélandské firmy pěstující avokáda Jen Scoular: stopka „legálního“ avokáda by měla být dlouhá tři až pět milimetrů. Jakákoliv jiná situace – stopka zcela chybí, nebo je naopak delší – naznačují, že avokádo bylo sebráno za podezřelých okolností.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
