Trháky roku nahrazují lidské hrdiny něčím nelidským

Udělat si jen základní představu o tom, jaké filmy byly letos nejlepší nebo v nějakém ohledu nejvýznamnější, vyžaduje rozdělit je předem na několik kategorií. Najdeme žebříčky hlasování filmových kritiků, u nichž se dá předpokládat nejširší přehled o dění, ale zároveň se s ním pojí i elitářství, které vylučuje populární filmy jako méně hodnotné.

Vedle toho existují žebříčky návštěvnosti a tržeb, které jsou podložené ekonomickými daty. Bohužel nám ale neříkají nic o tom, zda filmy, na něž se nejvíc chodí, jsou zároveň ty nejvíce oblíbené nebo i diváky samotnými považovány za ty nejlepší. V mnoha případech to naopak bývá tak, že u hojně navštěvované filmy mají i vysoký faktor zklamání v duchu „nechal/a jsem se napálit reklamou a byla to pěkná blbost“.

No a nakonec tu jsou žebříčky, které sledují, co lidi nejvíce zajímalo, o čem si nejvíce četli na internetu a na jaké videoukázky nejvíce klikali či si je přeposílali – nicméně ve výsledku to zase nemusí odpovídat tomu, na co skutečně šli do kina, ani co se jim líbilo. Obrázek nám ještě můžou doplnit různé výroční ceny; momentálně ale byly většinou vyhlášeny nominace a udělené trofeje se rozdávaly na festivalech v průběhu roku.

S ohledem na český distribuční rok také pokaždé zažíváme jistý posun. Ty nejlepší americké filmy roku se k nám dostávají až v průběhu ledna a března roku následujícího. Letos to takhle byla satirická komedie Vlk z Wall Street (v našich kinech úspěšnější než Babovřesky 2!), otrokářské drama 12 let v řetězech, komediální thriller Špinavý trik nebo civilně intimní sci-fi Ona.

Na čem je shoda

V zámoří se přitom letos nejvíce mluví právě o titulech, které se u nás zatím nehrály, jako jsou civilně pojatý comics Birdman o vyhořelém herci, který nejspíš je skutečný comicsový hrdina, thriller Nightcrawler o temné kariéře jednoho krimi žurnalisty, životopisné snímky Whiplash o geniálním studentovi hudby a Imitation Game o geniálním matematikovi Alanu Turingovi.

Naopak sladit distribuční roky se stihly u vyzdvihovaného časosběrného Chlapectví (Boyhood) od Richarda Linklatera a melancholického retra Grandhotel Budapešť od Wese Andersona; pár fajnšmekrů mělo možnost na Fresh Film Festu vidět znepokojivý sci-fi horor Pod kůží (Under the Skin).

Můžeme si vzít žebříčky databáze Rottentomatos.com, kde se počítá podle principu, kolik kladných recenzí má jednotlivý snímek (a záběr médií je přitom hodně široký), nebo databázi Metacritic.com, která počítá průměr hodnocení z jednotlivých recenzí (a vybírají se pouze prestižní média).

Všechny výše uvedené tituly se tu budou různě opakovat, u Rottentomatoes pouze vystoupá nahoru dokument o zemřelém slavném recenzentovi Rogeru Ebertovi Life Itself, který vlastně nemá negativní ohlasy, a pak anime Tale of Princess Kaguya.

Výraznější odlišnosti poskytne až žebříček Britského filmového institutu (BFI) a anketa pro časopis Sight and Sound, kde se objevuje více evropských filmů – Godardovo Sbohem jazyku či polská černobílá Ida, ruské drama Leviatan, ukrajinské drama Kmen, turecké drama Zimní spánek, belgické drama Dva dny, jedna noc – tedy filmy které se ucházely či stále ucházejí o Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film a už za sebou mají ceny z Cannes. Objevuje se tu i poslední anime Hajaa Mijazakiho Zvedá se vítr (u nás k vidění na Anifilmu) nebo argentinský snímek Jauja od Lisandra Alonsa.

Ještě výrazněji posunutou, frankofonní perspektivu nabízí žebříček časopisu Cahiers du Cinema, kde jasně vítězí domácí megadlouhý film/televizní série Malej Quinquin od Bruna Dumonta, což je heslovitě řečeno velmi podivná detektivka s postiženými lidmi.

Jinak se tu dost vysoko dostal i nejnovější David Cronenberg se svou analýzou Hollywoodu Mapy ke hvězdám, Nymfomanka od Larse von Trier nebo Mami! od Xaviera Dolana. Prostě samá známá jména včetně jihokorejského oblíbence intelektuálních kritiků Hong Sang-sooa. Kdo chce náročnější podívanou, která ho vyhodí z diváckého komfortu, nechť pátrá po těchto dílech.

Úspěch sérií

A teď k tomu, po čem pátralo většinové publikum. Databáze IMDb.com prozrazuje, že nejvíce byli fanoušci posedlí posledním Hobitem, biblickým Exodem, kosmickou sci-fi Interstellar, teenagerskou sci-fi Hunger Games, komediální akční sci-fi Strážci galaxie a další teenagerskou sci-fi Maze Runner (Labyrint: Útěk).

Když pak vezmeme žebříček tržeb kin, vidíme následující čísla. V potaz je nutné brát, že film potřebuje vydělat minimálně dvojnásobek svého rozpočtu a že z amerických kin si studio/producent berou cca 50 procent, ale ze zahraničních podstatně méně:

1) Strážci galaxie – USA: 333 mil. dolarů, Zahraničí: 439 mil. (rozpočet: 170 mil.)
2) Hunger Games – USA: 290 mil., Zahraničí: 350 mil. (rozpočet: 125 mil.)
3) Captain America – USA: 260 mil., Zahraničí: 454 mil. (rozpočet: 170 mil.)
4) LEGO Movie – USA: 258 mil., Zahraničí: 210 mil. (rozpočet: 60 mil.)
5) Transformers 4 – USA: 245 mil., Zahraničí: 841 mil. (rozpočet: 210 mil.)
6) Zloba – USA: 241 mil., Zahraničí: 516 mil. (rozpočet: 180 mil.)
7) X-Men – USA: 234 mil., Zahraničí: 512 mil. (rozpočet: 200 mil.)
8) Planeta opic 2 – USA: 208 mil., Zahraničí: 499 mil. (rozpočet: 170 mil.)
9) The Amazing Spider-Man – USA: – 203 mil., Zahraničí: 506 mil. (neznámý)
10) Godzilla – USA: 200 mil., Zahraničí: 324 mil. (rozpočet: stála 160 mil.)

Celkem 28 filmů letos přesáhlo 100 milionů dolarů na tržbách, ale u mnohých to bylo vzhledem k nákladům spíše zklamání. Žebříček každopádně vypovídá o tom, že největší úspěch mají jednoznačně série na pokračování, adaptace comicsů, remaky, rebooty, aktualizované verze pohádek a animované filmy pro děti s licencovanou značkou.

Pokud bychom chtěli najít nějakého společného jmenovatele většiny úspěšných filmů, tak je to trend náhrady lidských hrdinů něčím nelidským: roboty, mutanty, monstry, nadpřirozenými bytostmi, nadlidmi, hračkami. Je to zřejmě nejsetrvalejší směr současných trikových velkoprodukcí – dát publikum zapomenout na obyčejný život a nechat ho snít, jaké by to bylo nebýt člověkem.

Poznamenat se dá také, že příliš velká očekávání nepřála Hobitovi a Exodu; a že například Interstellar, který utržil v USA 171 milionů, je s náklady kolem 165 milionů nejméně úspěšným filmem bývalého krále žebříčků Christophera Nolana. Naopak třeba pro Davida Finchera znamená 165 milionů z amerických kin pro jeho thriller Zmizelá s náklady kolem 60 milionů nejúspěšnější film jeho kariéry.

Pro mladé dívky

Těžko říct, zda z toho vyvodit závěry, že nebude pokračovat éra biblických velkofilmů (a nevrátí se 50. léta) a že fantasy je už víceméně mrtvá. Dá se předpokládat série Warcraft v příštích letech nenahradí Pána prstenů a Hobita co do masového zájmu mnoha diváckých skupin - a že ateisticko-liberální Hollywood bude dál hledat recept, jak zaujmout konzervativní věřící publikum.

Nejhůře podchytitelnou věcí je fenomén young adult fiction, tedy fantaskních příběhů pro mladé publikum, které ukazují hrozivou budoucnost, v níž většinou jedna vyvolená dívka může změnit svět. Sem patří Hunger Games, Divergence, Maze Runner, The Host či The Giver, v něčem podobná bude příští rok sci-fi Jupiter vychází.

Tyto filmy podle knih mají většinou velmi řídce definovanou svou vizi budoucnosti a není moc zajímavé zjišťovat, jak tyto světy fungují, protože při bližším pohledu a všetečných otázkách spíš nefungují. Jedná se ale o způsob, jak propojit akci, napětí a romanci způsobem, které více vyhovuje dospívajícím dívkám – skupině, na niž se dlouho zapomínalo.

O tom, že teenagerky jsou hybnou silou trhu, něco říká i úspěch romantické slaďárny Hvězdy nám nepřály, jež jenom v amerických kinech utržila 124 milionů a rozpočet měla pouhých 12 milionů. Nedá to nevzpomenout si na slavný případ snímku Love Story, o němž jeden kritik v době uvedení do kin napsal, že jej ani nemá smysl hodnotit, protože je to podobné, jako byste z estetického hlediska rozebírali vanilkovou zmrzlinu. Vůči tomuto typu filmů jsou „dospělci“ bezbranní.

Za sebe můžu jen slíbit, že se i v příštím roce budu psát hlavně o filmech, u nichž je o čem přemýšlet, ale zároveň se nebudu nevyhýbat tomu psát i o filmech, kterým se zdánlivě nehodí věnovat větší pozornost. Občas člověk tak dlouho přehlíží smetí a odpad, až se v něm nakonec brodí po pás. 

A ještě můj osobní žebříček:

Velkofilmy: LEGO Movie (r. Phil Lord, Chris Miller), Strážci galaxie (r. James Gunn), Na hraně zítřka (r. Doug Liman), Godzilla (r. Gareth Edwards), Úsvit planety opic (r. Matt Reeves)

Inteligentní mainstream: Vlk z Wall Street (r. Martin Scorsese), Zmizelá (r. David Fincher), Nejhledanější muž (r. Anton Corbijn), 22 Jump Street (r. r. Phil Lord, Chris Miller)

Menšinové filmy: Leviatan (r. Andrej Zvjagincev), Kmen (r. Myroslav Slabošpyckij), Borgman (r. Alex van Warmerdam), Dva dny, jedna noc (r. Jean-Pierre a Luc Dardennovi), Chlapectví (r. Richard Linklater), Zázraky (r. Alice Rohrwacher), Ona (r. Spike Jonze), Zimní spánek (r. Nuri Bilge Ceylan)

Menšinové filmy mimo českou distribuci: Křížová cesta (r. Ditrich Bruggeman), Toulaví psi (r. Tsai Ming-liang)

České filmy: Cesta ven (r. Petr Václav), Velká noc (r. Petr Hátle), K oblakům vzhlížíme (r. Martin Dušek), Plán (r. Benjamin Tuček), s výhradami již Gottland (r. Lukáš Kokeš, Petr Hátle, Rozálie Kohoutová, Viera Čakányová, Klára Tasovská), a Hany (r. Michal Samir)

Televizní seriály: Temný případ (r. Cary Joji Fukunaga), The Knick (r. Steven Soderbergh), Fargo (r. Adam Bernstein)