Máj cyklolásky

Vítejte v našem májovém cyklookénku, kde půjde samozřejmě především o lásku. Ano, o lásku ke kolu.

Láska se plíží do srdce nenápadně, jak ví každý cyklista. Pak ale může člověka zbavit rozumu. To se pozná podle toho, že se dne 1. máje ocitne na úpatí Petřína a ze všech sil se snaží vyjet k soše romantického básníka Karla Hynka Máchy. Krátce před cílem jede už na nejlehčí převod, tzv. na kašpara, a dochází mu dech. Nepřestává však volat jméno svého nejmilejšího bicyklu: Jarmilo! (Hynku, Viléme!)

Teenageři se mu vysmívají a japonští turisté ho fotografují. My se mu však nesmějme. Jeho cit vzbudilo totiž něco zvláštního, nového, romantického. Je to kolo Jarmila a také kolo Vilém a kolo Hynek. Tato kola byla vyvinuta pro ježdění po Praze, mimo jiné na Petřín, a nově uvedena na cyklotrh minulý týden, aby se tak oslavil máj, měsíc lásky k cyklistice.

Konkrétně je vyvinul pražský propagátor cyklolásky Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*Mat. Začalo to údajně již jednoho dne v roce 1997, kdy poprvé nasedá na starší favorit opatřený sedlem typu „štika“ stejně úzkým jako tvrdým a vyjíždí do pražských ulic. Snad právě štika způsobila, že své staré kolo začal obměňovat – sedlo vyměnil za polstrovanější, pneumatiky za masivnější a  odpruženější, rám za bytelnější. Až z toho byl Hynek.

Je to kolo takzvaně hybridní, polovzpřímené, pro sport i do města, na Petřín i na magistrálu, do sucha i do deště, pro který má na řetězu kryt. Dále má jasné světlo, nosič a  stojánek, naopak nemá barevné nápisy ve staromódním fontu, které tak devastují estetický dojem z cyklistiky. 

S Jarmilou, Vilémem a Hynkem jsme strávili jen pár minut, nemluvme tedy zatím o lásce. Za naše cyklookénko však můžeme říci, že určité emoční chvění jsme pocítili. Co bude dál, ať se Karel Hynek Mácha nechá překvapit.