To si pořád myslíme, že to někdo udělá za nás?

Poradenská firma McKinsey uveřejnila před pár dny velmi zajímavou a důkladnou zprávu o ekonomických výhledech střední a východní Evropy. Zpráva se zaměřuje na ty členské státy EU, které analytici stále ještě řadí do skupiny zemí CEE (Central and Eastern Europe), pracovně je můžeme také nazvat po rumsfeldovsku „Nová Evropa“.

Koho rozčiluje, že tato skupina je stále chápána jako souvislá skupina zemí, která jako by na Západ nepatřila, může si jít stěžovat leda do lampárny na hlavním nádraží. Faktem je, že mnohé velké firmy od auditorských po velké fondy a banky skupinu CEE stále používají a své zájmy v těchto zemích řídí z jednoho oddělení. A koneckonců i Karel Schwarzenberg si nedávno postěžoval, že na Západ nakonec asi vlastně nepatříme.

Rozsáhlá zpráva se velmi ambiciózně pokouší shrnout, co mají tyto země společného a co musejí udělat pro to, aby se v oblasti ekonomického růstu dostaly na předkrizovou úroveň. K podrobnému studiu je třeba překonat jistou počáteční a pochopitelnou skepsi. Co má například s námi společného rumunská a bulharská ekonomika, tedy země, které se připojily k EU těsně před krizí?

Ve Slovensku a Slovinsku se zase na rozdíl od nás platí eurem, a rozdíly mezi těmito dvěma státy jsou přitom v oblasti růstu propastné. Český venkov nejde moc porovnat s polským. Potíže Maďarska, které zadusily splátky hypoték ve švýcarských francích a eurech, se nás moc netýkají - a Češi například spoří příliš, zatímco Bulhaři zase málo. A co máme společného s Chorvatskem, které vstoupilo do EU před půl rokem a žije hlavně z cestovního ruchu?

Na druhou stranu jsou kontext a souvislosti vždy dobré, zvláště pak v době, kdy se rodí koalice a vládní program a politici z budoucí vlády a opozice nám říkají, co se má a nemá dělat. Souhrnný ekonomický růst v mapovaném regionu byl před krizí od roku 2000 do roku 2008 4,6 procenta; a pokud se nic nezmění (business as usual), bude to do roku 2025 jen 2,6 procenta. Pokud ovšem region udělá to, co Mc Kinsey doporučuje (aspirační scénář), může to být opět 4,6 procenta.

Zpráva především zdůrazňuje, že region potřebuje razantně zvýšit investice, více lákat přímé zahraniční investice, soustředit se na vyšší přidanou hodnotu a musí zvýšit produktivitu. Mohli bychom si tedy vzpomenout na ono Zemanovo „proinvestovat se z krize“, ale o velkých kanálech se ve zprávě nemluví. Naopak je velice konkrétní řeč o cestách a silnicích. Investice do infrastruktury je třeba zvýšit nad pět procent HDP a dvacet procent toho musí jít do silnic, aby se produktivita dopravy přiblížila úrovni evropské patnáctky. 

Je zajímavé, že zpráva zdůrazňuje míru urbanizace, o níž se u nás moc nemluví. Průměr regionu je 66 procent, v evropské patnáctce je to 77 procent. Města poskytují kvalitnější pracovní místa, lepší výdělky a poskytují služby efektivněji než venkov.

Produktivita stavebnictví je o 31 procent nižší než v evropské patnáctce, stavebnictví je velmi podinvestované, technologicky zaostalé a málo výkonné. Produktivita nákladní dopravy je o 40 procent níž než v evropské patnáctce, což nejde na vrub jen špatným cestám, ale i slabému využití IT mezi příliš rozdrobenými dopravci. Region poskytuje levnou a relativně vycvičenou pracovní sílu, to však nemusí být do budoucna udržitelné. V tzv. PISA testech skórují žáci v regionu výrazně pod průměrem OECD.

V oblasti výzkumu a vývoje to bohužel vypadá tak, že Nová Evropa zde investuje pouze 0,9 procenta HDP. Pro zajímavost – v USA to je 2,9 procenta a v EU 2,1 procenta. Zde bychom snad jen mohli dodat, že by výše zmíněný Zeman mohl napsat další katastrofický článek do Technického magazínu. Každopádně: to si pořád myslíme, že to někdo udělá za nás?

Jinak v mnohých ohledech je pro Českou republiku zpráva opravdu nepoužitelná - například tam, kde nabádá k vyšší míře spoření obyvatelstva.