0:00
0:00
Audit Jana Macháčka12. 9. 20142 minuty

Skotský odchod je načasován snad nejhůř, jak to jde

Západ a Evropská unie potřebují silnou Británii, která se bude podílet na řešení problémů

Ilustrační foto
Autor: Globe Media /  Reuters

Philip Stephens se ve Financial Times vyjádřil ke skotskému referendu z trochu jiného pohledu, než je obvyklé. Jeho text se jmenuje „Svět říká NE skotské separaci“. 

Na demokracii je skvělé, že si můžete věci rozmyslet a změnit názor. Demokracie dává prostor jak vzteku, tak chladnému výpočtu. Když se člověk, resp. volič splete, může to příště opravit. Referendum o skotské nezávislosti je prostě jiné. Ten, kdo si koupí ano, už toho nemůže litovat. Jakmile se Unie rozpustí, už to zpátky dát nepůjde.

↓ INZERCE

Jakmile prý člověk opustí britské břehy, nepotká vůbec nikoho, kdo by to chápal. Ani ve Washingtonu, ani v Novém Dillí, ani v Bruselu, ani v Pekingu.

Američtí diplomaté, evropští politici, čínští mudrci – ti všichni pouze vidí, že si Skotsko zahrává s budoucností obskurní nedůležitosti a že rozpadlá Británie spěchá obejmout svůj úpadek. Možná to je tím, že syrové větry globalizace probouzejí leckde na světě zrod atavistických identit, etnických i kmenových.

K tématu se v témže listě vyjádřil i George Soros. EU je nedokončený projekt evropských států, které se spolu rozhodly sdílet část suverenity v Unii založené na hodnotách a ideálech. Vzhledem k tomu, že Západ musí čelit útokům na vlastní hodnoty na více frontách najednou, je možnost skotského odchodu z Británie načasována snad nejhůř, jak to jde.

Totéž ale platí o britském referendu o setrvání v Unii. Ruský útok na Ukrajinu je nejakutnějším problémem, ale není zdaleka jediný. Neliberální státy, extremismus a nacionalismus apod. jsou na vzestupu, eurozóna je v problémech. Západ potřebuje silnou Británii, která se bude podílet na řešení problémů.

Stephen King se v témže listě vyjádřil ke španělskému ekonomickému oživení, které je prý založeno na kompetitivní vnitřní devalvaci. Kdyby Itálie a Francie následovaly španělský přístup, efekty snižování mezd ve Španělsku by byly logicky slabší a Evropa by se dívala ještě hlouběji do deflační propasti.

Eurozóna má problém v tom, že to, co má být považováno za systémové selhání vyžadující kolektivní akci, je rutinně špatně diagnostikováno jako série individuálních prohřešků.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články