Scénáře pro příští týdny aneb Najít kompro na Sobotku

Minulý týden zažila Česká republika svého druhu euforii. Když se vůči Bohuslavu Sobotkovi děla zjevná nespravedlnost. Resp. když čelil odstřelu či velkému podrazu, zvedla se najednou velká vlna solidarity. I když to byl tentýž Sobotka, který se ještě donedávna tvářil, že tu klidně bude vládnout s podporou komunistů, kdyby to náhodou vyšlo.

Leckdo z této vlny solidarity usoudil, že když se v Česku někomu děje zjevná nespravedlnost, „lid“ se za něj postaví. (Na to bych jako na princip či národní vlastnost zase tak úplně nesázel. Když se děla zjevná nespravedlnost Jiřímu Paroubkovi v podobě Kubiceho zprávy, všichni mu to zlomyslně přáli, protože to přece byl nabubřelý a nesympatický bafuňář s bradavicí – to je ale teď vedlejší). Každopádně se všechno odehrálo tak dobře a hladce, až si člověk řekl, že to je – jak se říká anglicky – „too good to be true“. Tedy že to vypadá příliš dobře, než aby to mohla být pravda.

Takže si asi spousta lidí říká, jaký že bude protiútok, jaký bude Zemanův plán C. Prezidentovi se pád o koberec či psa nakonec hodil, protože se teď schovává, než se vlna přežene. Každopádně jeho touha po mstě neutuchne a neoslabí ani jeho touha prodloužit život Rusnokově vládě.

Očekával jsem, že se prezident pustí do boje s Babišem a zmaří vyjednávání o nové koalici tím, že nebude Babiše jmenovat ministrem, dokud nepředloží lustrační osvědčení. Možná prezident spoléhal i na to, že mu za to budou tleskat novináři z Reflexu i odjinud a část vlivných pražských intelektuálů a umělců, pro něž je rohlíkový vykořisťovatel a „estébák Babiš“ horší než prezident.

Babiš ale vyrazil Zemanovi trumfy z ruky, když prohlásil, že ve vládě být nemusí. Mimochodem mu to umožní v případné vládě tak trochu být, ale také se od ní občas trochu distancovat a místo vládnutí se „setkávat s lidmi“.

Co zbývá? Nepochybně probíhá usilovná snaha najít na Sobotku a spol. nějaké „kompro“. Zadání je prý hledat usilovně ve Švýcarsku apod. Otázka však je, zda něco existuje, a pokud existuje, zda to někdo najde.

Jisté je, že v polosvětě lobbistů a právníků kolem české politiky panuje totální zmatek a přeskupování sil. Říká se, že většina šíbrů měla všechno dohodnuté s Haškem už dávno, už dávno se rozdělily posty a kšefty, a teď najednou nic.

Jakékoli jednání mezi ČSSD a ANO bude nesmírně komplikované. Třeba představy o daních se liší velmi radikálně. Osobně si ale nedokážu dost dobře představit, že by Andrej Babiš, jenž má selský rozum a umí kupecké počty, souhlasil třeba s dostavbou Temelína, která nyní nedává žádný ekonomický smysl - což si podle mne umí vypočítat dítě na základní škole.

Potíž je však v tom, že mnozí lidé kolem Sobotky mají na dostavbě Temelína eminentní zájem. Kolem tendru se navíc dějí podivné věci, nejvíc do očí bijící je případ firmy I&C Energo.