0:00
0:00
Audit Jana Macháčka11. 9. 20134 minuty

Rusko je spokojené s Obamou i Zemanem

Nuda v Německu, Sýrie a střípky

Barack Obama při televizním projevu k syrské krizi
Autor: Globe Media /  Reuters

Server Eurointelligence.com se pozastavuje nad nudou a nedostatkem entuziasmu ohledně německých voleb. Včerejší titulní strana Frankfurter Allgemeine Zeitung byla prakticky celá bez voleb: mobilní roaming, Sýrie, konec jednoho vydavatelství, volby starosty v Moskvě, nový van Gogh apod.

O faktoru nudy v Německu píše také Gideon Rachman ve sloupku pro Financial Times. Horkým tématem není Sýrie, ale otázka, zda mají mít německé kantýny vegetariánský den. Tohle si může dovolit jen země cítící se tak bezpečně a prosperitně jako Německo.

↓ INZERCE

To, že Němci nechtějí řešit nic podstatného, je pochopitelně jejich věc. Je to ale škoda. Evropa i svět od Německa čekají názor na to, kam se má ubírat evropská integrace i integrace eurozóny. Podobně dramatická jsou očekávání německého názoru na to, jak má vypadat (a zda má vůbec existovat) společná energetická politika. A zatřetí, i ta německá ekonomika stojí za analytickou disputaci: do jaké míry se opírá o mzdovou zdrženlivost či snižování mezd.

Pokud se kancléřka Merkelová dotkne Evropy, jsou to vyjádření spíše všeobecná a fádní. Například že Evropa nemůže stavět na tom, jaké má renesanční památky, nebo fungovat jako muzeum, kde se turistům bude ukazovat, kde vyrobili první auto. Země prý mohou zůstat silné, jen když budou inovovat a modernizovat, a nikoli se dělit o dluhy.

Ale co když v Evropě prostě nebudou všichni silní a zdraví? Mohou být Řecko, Bulharsko, jižní Itálie vůbec někdy tak moderní a progresivní jako Německo? Jak má vypadat energetický trh? Jak má přesně vypadat bankovní unie? Kdo bude kapitalizovat banky? Mají se měnit evropské smlouvy?

Merkelová nenabízí ani protilék proti fragmentujícím tendencím v Unii. Fragmentují se bankovnictví a finanční služby, Dánsko si prosadilo dočasné výjimky ze schengenského systému, a jak upozorňuje Hugo Dixon na Reuters, v Británii sílí názor, že by měl být omezen pohyb osob, tzn. i stěhování za prací v rámci EU, což je fundamentální svoboda a princip Unie.

Nový ředitel CzechInvestu si všiml, že ze dveří v jeho instituci zmizely kliky a místo nich byly umístěny koule. Kliky chce znovu nainstalovat. Není ale lepší dveře rovnou vymontovat, případně nastěhovat úředníky do open space? Ne že bych byl zlomyslný, ale proč by měli vůbec úředníci pracovat za zavřenými dveřmi, když úředník v soukromé korporaci dávno v open space sedí?

Matthew C. Klein píše na Bloombergu, že v souvislosti s olympiádou se obyčejně mluví o ekonomickém prokletí, protože náklady jsou nakonec mnohem větší, než se předpokládalo, a přínosy jsou nakonec méně zásadní a trvanlivé, než se čekalo. Tokio 2020 však prý může být výjimkou. Může podpořit ekonomickou agendu premiéra Šinzóa Abeho, posílit důvěru firem a byznysu a zvýšit investice i spotřebu.

Zajímavý je komentář Iana Bremmera o Obamovi a Sýrii. Mimochodem v něm píše: „Kdyby rozhodnutí o úderu v Sýrii bylo pro Obamu tak důležité, nešel by žádat Kongres o podporu. Obama ví, že v tomto desetiletí se volby nevyhrávají na zahraniční politice. V loňských prezidentských volbách jen pět procent voličů potvrdilo, že je pro ně zahraniční politika nejdůležitější. Politické pokrytí Kongresem je pro Obamu zásadnější než samo téma Udeřit, či neudeřit. A bude-li hlasování odloženo na neurčito (z důvodů studia ruských návrhů), politický dopad na Obamu bude ještě měkčí.

Podobně nepodstatné je to pro Sýrii. Kdyby Amerika plánovala opravdovou válku a změnu poměru sil, bylo by to něco jiného. Jenže USA nesměřují k sesazení Asada. Dokonce slibují telegrafovat předem, jak dlouho bude útok trvat a kam budou mířit."

Nepřístojný bonmot, který mne napadá: zatímco Zeman a jím uhranutí tlačí Českou republiku k prezidentskému systému, Obama posouvá Ameriku k parlamentnímu systému. Obojí se líbí Rusku.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články