Putin si myslí, že krize ruské ekonomice pomůže

Švýcarská centrální banka překvapivě oznámila, že 22. ledna spustí neobvyklou politiku negativních úrokových měr, aby zabránila nepříjemnému posilování švýcarského franku, který může ohrozit konkurenceschopnost švýcarských podniků. Švýcarské banky budou muset švýcarské centrální bance platit 0,25 procenta za to, že si u ní budou moci uložit peníze.

Švýcarská centrální banka jednak reaguje na ruskou krizi, která zjevně vede k tomu, že bohatí Rusové a vyšší střední třída přelévají peníze do švýcarského franku, ale hlavně jde o reakci na perspektivy eurozóny a hrozbu deflačního vývoje v prostoru společné evropské měny.

Zajímavé je načasování: 22. ledna totiž zasedá vedení Evropské centrální banky (ECB) a všeobecně se očekává, že ten den bude spuštěno tzv. kvantitativní uvolnění, tedy masivní nákup státních dluhopisů. Očekávání mohou být taková, že to oslabí euro, a Švýcaři se bojí, že nastane úprk k jejich franku.

…

Prestižní německý Ifo Index mírně zvýšil očekávání růstu německé ekonomiky v příštím půl roce, což je samozřejmě dobré i pro Českou republiku. Oba komponenty indexu, tedy hodnocení současné situace i budoucí očekávání, vzrostly. Příčiny zlepšení mají být podle Hanse-Wernera Sinna dvě. Pád cen ropy a kurz eura prý představují „sezonní dárek“ či růstový impulz.

Na serveru Eurointelligence.com k tomu dodávají: „Kolaps cen ropy bude znamenat bankrot Ruska, ale ve výsledku je pro evropské ekonomiky dobrý. Jde o jasný přesun bohatství od ruských oligarchů k evropské střední třídě. Efektem bude posun v řádech několika desetin procenta, což je jedna z nejlepších ekonomických zpráv za poslední roky. Robustní oživení v eurozóně to ale pochopitelně nenastartuje. K tomu jsou potřeba ekonomicko-politická opatření, ke kterým patrně nedojde.“

…

Ben Friedman nabízí v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung lekci z historie a upozorňuje, že Německo v minulém století mělo několikrát prospěch z programu odpuštění dluhu. Dawesův plán z roku 1923, Youngův plán z roku 1929 a konference v Lausanne v roce 1932 – to vše vedlo k ukončení německých reparačních plateb.

Po druhé světové válce zredukovala londýnská konference z roku 1953 německý dluh o 60 procent, zatímco USA konvertovaly své půjčky do grantů. Především londýnská konference pak zabránila propadu německé spotřeby. Není žádný důvod k tomu, aby si pouze Německo mohlo užívat benefitů restrukturalizace dluhu. Předlužené země eurozóny se odpuštění části dluhu prý nevyhnou.

…

Z toho, co řekl ruský prezident Putin o ekonomice, je důležité, že si myslí, že krize ruské ekonomice pomůže, protože konečně se začne investovat i do jiné produkce než do těžby surovin. Marc Champion na Bloombergu tvrdí, že se to nepovede, protože ruský model je nastaven tak, že všechny fondy odcházejí do státem ovládaných molochů, které řídí Putinovi političtí spojenci. Ti asi nepřipustí, že by šla podpora místo toho do nových a malých dynamických start-upů.

Kromě toho Putin slíbil, že zvýší penze a bude dotovat hypotéky; na to však nebude mít peníze. Dva roky, které Putin slíbil na to, že to ruská ekonomika nějak zvládne, budou mnohem kratší.