O strachu z Babiše

Najde se leckdo – třeba na sociálních sítích – kdo píše, že skutečnost, že Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra, je mnohem důležitější zprávou než Zemanova expanze; případně že hrozí berlusconizace médií apod.

Tak zaprvé k těm proporcím. To, oč se tady pokouší prezident republiky – tedy o překlonění našeho systému z parlamentního v prezidentský (za souhlasu či pochvalného mručení padesáti procent občanů), se mi jeví o řády a patra důležitější než to, komu patří jedno vydavatelství. Copak nikdo nevidí, že tady prezident zakládá korporativistický stát, který on chce sám řídit mimo jiné skrze tripartitu a svaz průmyslu? Je jen slabou útěchou, že politické strany – kdyby chtěly – mohou tento pokus o změnu systému zastavit rozpuštěním sněmovny. Zatím nebyla bohužel shoda nalezena.

Autor Auditu už také pracoval leckde. Deset let po revoluci v Respektu, v Prague Business Journalu (americká firma New World Publishing), potom rok v MF Dnes (Rheinische Post), pak v Hospodářských novinách, nyní v Respektu i HN.

Je lepším vlastníkem mediální firma, nebo český soukromý vlastník? V 90. letech byl Respekt pár let ve skupině s MF Dnes pod francouzským vlastníkem, pak Respekt skoro deset let vlastnil a podporoval Karel Schwarzenberg, který ho dotoval a naprosto respektoval jeho nezávislost. Pak ho koupil Zdeněk Bakala, který dělá totéž. Americký účetní firmy New World Publishing zpronevěřil peníze a uprchl do Texasu.

V roce 2002 jsem byl asi rok komentátorem v listu MF Dnes, který patřil skrze Mafru rodině, jež vlastnila Rheinische Post. Krátce poté, co jsem nastoupil, strčil hlavu do dveří šéfredaktor Pavel Šafr a pravil: Ukliďte si stoly, Němci se jdou podívat, co tady máte za nábytek. Jak byl člověk naivní, když si myslel, že by komentátory mohli vlastníkům představit.

Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“ Nyní má tentýž Šafr starost o nezávislost Lidových novin a MF Dnes - on, který z těchto novin udělal Klausovu tribunu.

Němečtí majitelé měli k podniku čistě účetní vztah a pak je zajímalo, jestli na firemní večírek přijde Karel Gott, jestli je dost Karla Gotta ve čtvrtečním magazínu a jestli přijde Václav Klaus otevírat novou budovu. Tečka. Vlastnictví skrze mediální skupinu, která jako by nemá konflikty zájmů v jiných odvětvích, není zárukou ani nezávislosti, ani rozvoje.

Nastoupil jsem do Hospodářských novin, které patřily Handelsblattu, a ten zase Dow Jonesu. Nezávislost tu jistě byla, žádný tlak na bulvarizaci, ale investice chabé. Vcelku lze konstatovat, že v Dow Jones ani nevěděli, co si to k Handelsblattu někde na východě přikoupili, a pro Němce zase obecně platilo, že se jim český trh jeví jako příliš malý a nezajímavý, zvláště když přestane snášet zlatá vejce.

Novináři v mediálních skupinách vlastněných mediálními firmami s velkým podílem tištěných médií by v budoucnu museli čelit stále ostřejšímu tlaku na snižování nákladů. U lidí s obchodními zájmy někde jinde – jako je třeba Andrej Babiš – je šance, že se pokusí do mediální skupiny investovat.

Vůbec bych se nebál, že by Babiš chtěl diktovat novinářům, co mají psát. Proč by to dělal a ohrožoval svoji investici? Protože jsme ale v Čechách, může se projevit jistá autocenzura, i kdyby novinářům tisíckrát někdo říkal, že se nemají bát.

V souvislosti s nástupem Zemana a SPOZ tak Babišovu uskupení vůbec nevěštím závratně skvělý volební výsledek. Jeho šance stát se premiérem jsou vskutku malé. Spíše se mi zdá, že se chce víceméně nějak chránit a politika mu může poskytnout další ochrannou vrstvu.

Nakonec musím říci, že jsem se i pobavil. Způsob, jakým to Babiš provedl a oznámil, nejenže neprovázel jediný únik informací, ale ještě si všichni do poslední chvíle mysleli, že koupí Ringier. Rychlé, vtipné a překvapivé – tak se má byznys dělat.

1. Oligarchizace českých médií? Ruský model? Je to opačně. Iniciativa přichází od zahraničních investorů, kteří prodávají. V rukou oligarchů byla ruská média za Jelcina, dnes je ovládá Kreml!

2. Berlusconizace? Je snad Babiš podobný typ jako Berlusconi? Zpěvák z lodi, televizní magnát, bonga bonga s prostitutkami? Řekl bych spíše, že je to lidský protipól.