0:00
0:00
Audit Jana Macháčka15. 4. 20132 minuty

O chudých Němcích, bankovní unii apod.

Astronaut

Wolfgang Münchau se pustil do těžkého sousta, ze kterého jsou ekonomové bezradní. Píše o studii Evropské centrální banky, ze které vyplývá, že co se týče majetku, jsou Němci chudší než státy na jihu Evropy.

Autor z toho vyvozuje, že euro jako jednotka zúčtování není ve skutečnosti stejná. Ve Španělsku i Německu se prý platí různými eury. Podle Münchaua je to také důvod, proč mají Evropané na jihu důvod přesunout své úspory na sever, protože jedině tak bude v budoucnu zachována hodnota jejich eur.

↓ INZERCE

ECB to prý samozřejmě nepřizná, protože má v popisu práce tvrdit, že euro je všude stejné. Ale kapitálové kontroly na Kypru nastavily precedent. Na Kypru mají kyperské euro a v Německu mají zase německé euro, které je masivně podhodnocené.

Na Thatcherové si každý najde to své.Anatole Kaletsky se například domnívá, že by nebyla proti expanzivní měnové a fiskální politice a reformy by spustila, teprve až se obnoví růst.

Na jednání Ecofinu v Dublinu prohlásil Wolfgang Schäuble, že k prosazení plnohodnotné bankovní unie bude třeba změna evropských smluv, protože legální báze pro takovou instituci je v současnosti chabá.

Die Welt uveřejnil zprávu, že eurokomisař Michel Barnier začlenil kyperské řešení problémů do svých návrhů. Pořádek v tzv. bail-in je: akcionáři, držitelé dluhopisů a nakonec vkladatelé nad 100 000 eur. Šéf Bundesbanky Jens Weidmann řekl, že vkladatelé musejí chápat, že vysoké úroky znamenají také vyšší riziko.

Slovinská vláda bude podle své předsedkyně Alenky Bartusekové privatizovat státní aktiva, tedy také banky.

Zde je pozoruhodné, jak je každý příběh států postižených krizí eurozóny jiný. Některé „domácí úkoly“, s nimiž česká vláda váhala celá 90. léta, nevyřešilo Slovinsko dodnes. Otázka také je, jaký bude dnes zájem o privatizaci slovinských, jakkoli očištěných bank. Získají rakouské banky zase chuť k expanzi?

Paul Krugman ukazuje na základě dat Eurostatu, jak slabý (resp. žádný) je navzdory krizi eurozóny pokles nominálních mezd, tedy s výjimkou Řecka.

Zde jsou procentuální změny od roku 2008 do roku 2012:

Řecko -11.2
Irsko +0.8
Španělsko +8.3
Estonsko +7.0
Lotyšsko +1.3
Litva -1.4


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články