0:00
0:00
Audit Jana Macháčka9. 7. 20093 minuty

Klaus típnul šrotovné

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Tak prezident Václav Klaus vetoval zákon o „hospodářském růstu a sociální stabilitě“, který mimo jiné obsahoval tzv. šrotovné, podle prezidenta diskriminační a nesystémové. Tak a co teď s tím?

↓ INZERCE

Nic zvláštního se neděje, protikrizových balíčků je víc. Ten, který obsahoval například slevy na sociálním pojistném, prezident podepsal před pár dny. Návrh, který teď prezident vetoval, bývá v kuloárech označován jako „socanský“. Obsahoval ale nejen kontroverzní šrotovné, ale také změny výplat v nezaměstnanosti, zrychlení odpisů a mnohé další návrhy, které nebyly pouze z dílny opozice.

Za druhé je třeba říci, že většina protikrizových návrhů byla vymyšlena a sepsána v době, kdy všichni sice už tušili, že propad hospodářství bude prudký, ale skončí na konci letošního roku. Jenže situace je jiná. Recese skončí (snad) až příští rok, ale hlavně jí nahradí velmi váhavý růst, je možné, že průmysl (v Německu i u nás) bude dlouho - třeba i pár let - balancovat na úrovni o cca patnáct až dvacet procent nižší než před krizí. Říkali to i pánové z NERV: to, co připravujeme, předpokládá konec krize v letošním roce. Takže – kdyby se vědělo, že krize bude delší a tedy logicky i nákladnější, asi by bohatě stačilo spokojit se s „proticyklickým“ rozpočtem schváleným na odhadu růstu plus 4,8 procenta. Už nyní se stát dostává do paradoxu. Na jedné straně propouští (v resortu obrany dva tisíce lidí, chce propouštět v akademické sféře a tisíce lidí na infrastrukturních projektech se všemi dopady na poptávku), na straně druhé žádá schválení „prorůstových impulsů.“

Autor diáře na počátku roku šrotovné spíše podporoval, především proto, že mohlo ztlumit či zbrzdit nejprudší výkyv. Samozřejmě, že bylo jasné, že to bude za cenu zpomalení nástupu „přirozeného“ oživení. Zdálo se být také logické, že české šrotovné může na chvíli navázat na to německé, které skončí v září. Jenže situace je dnes jiná. Oživení přijde – kdoví jestli – mnohem později a na všechna proticyklická opatření je mnohem méně peněz než jsme si ještě počátkem roku mysleli.

Jiná věc je systémovost-nesystémovost šrotovného. Samozřejmě, že je nesystémové. Pořád je ale systémovější než pomoc jednotlivé firmě (viz. Opel). A když si vezmeme, že automobilovému průmyslu dodávají skoro všichni od elektroniky, textilu a gumárenství přes plechy po software a počítače, tak je to s tou nesystémovostí hnedle o něco jinak.

Jestli je však někdo nesystémový a diskriminační politik per excellence, pak je to bojovník za svobodu Václav Klaus. Kázal o kapitalismu, ale odmítl privatizovat banky, kázal o rovných pravidlech, ale diskriminoval majitele domů, mobilizoval proti levici a spojil se se socialisty apod. Ona ta integrita má také svůj význam, jinak nelze brát žádné strážce čistoty vážně.

P.S:
Zajímavé bude, co to udělá politicky. Socialisté se budou zlobit a schopnost parlamentu prezidenta přehlasovat ukáže soudržnost „velké koalice“, která backuje současnou úřednickou vládu. Na druhé straně se může ČSSD hodit, že jí poškodil prezident spojovaný s pravicí, může se zase více stylizovat do opoziční role. Spojenectví s prezidentem sociální demokracii stejně neprospívalo, tedy co se milovaných průzkumů veřejného mínění týče.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články